Kliknutím zvětšíteNáměstek primátora pro dopravu Adama Scheinherr (Praha sobě) označil dotyčný úsek s celkem pěti stanicemi za „nejpotřebnější, nejsložitější a zároveň nejkratší možný pro samostatný provoz“.
Podpora do státu?
Po schválení projektu v zastupitelstvu je magistrátní koalice připravená průběžně dojednávat aktuální možnosti úvěrů a dotací od státu i Evropské unie. Metropole především apeluje na vládu, aby za „zdaleka nejvýznamnější investiční akci v novodobé historii Prahy“ přijala finanční spoluzodpovědnost.
„Vláda dosud této investici s celostátním přesahem nevyhlásila jasnou podporu. Navzdory tomu, že někdejší premiér Bohuslav Sobotka při otevírání nového úseku metra A přislíbil, že stát Prahu při dalších dopravních investicích podpoří. Na splnění tohoto slibu čekáme a já jsem optimista,“ prohlásil náměstek primátora pro oblast rozpočtu Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
Ten při té příležitosti upozornil na nedávno zveřejněnou studii Chudé město pražské. Jejím smyslem je prokázat, že z hlediska přerozdělování veřejných financí je na tom Praha hůře než jiná evropská velkoměsta, ve kterých je mimo jiné obvyklé, že na nové linky met-ra přispívají více než z poloviny místní vlády, případně EU.
„U metra D hrozí, že v rozporu s tím, co je běžnou praxí přinejmenším v Evropě, by veškeré náklady musela nést Praha. To by nebylo akceptovatelné ani férové,“ dodal Vyhnánek s tím, že takový scénář by ohrozil realizaci všech dalších plánovaných úseků metra.
Místopředseda zastupitelského klubu hnutí ANO se naproti tomu pozastavil nad „dramatickým nárůstem nákladů“ projektu během několika málo let.
„Za bývalé primátorky Adriany Krnáčové byla připravená výstavba osmi stanic s depem a vlaky za 39 miliard korun,“ připomněl Ondřej Prokop. „A teď rada schválila výstavbu pouze pěti stanic bez depa za cenu přesahující 52 miliard. Za nesrovnatelně více peněz tedy Pražené dostanou mnohem méně, a já jsem zvědav, jak si to vedení města obhájí. Na inflaci tohle určitě uhrát nelze,“ uvedl zastupitel.
Zastupitel opřel pochybnosti také o nedávno dokončené srovnatelné projekty v bulharské Sofii a polské Varšavě, kde vznikly nové linky metra včetně vlaků a technologií za 10,5, respektive 19,5 miliardy korun.
Nevyřešené námitky
Podle Adama Scheinherra nicméně právě započtení očekávané inflace v průběhu osmi let stavby a také zdražení stavebních prací v posledních letech představují v souhrnu téměř čtvrtinový nárůst ceny oproti kalkulaci z minulého volebního období.
„Cena 52 miliard počítá s inflací, přičemž veškeré předchozí odhady byly bez inflace. Náklady neurčují politici a aktuální cenové úrovně jsou takové, jaké jsou,“ argumentoval Scheinherr.
Dopravní podnik (DPP) může začít s ražbou tunelů, jakmile budou vyřešené námitky tří subjektů u dvou úřadů. Stížnost u ÚHOS leží už přes rok a DPP už loni v létě ohlásil první odklad stavby, zdůvodněný tehdy mimo jiné pandemií koronaviru.
„Před koronakrizí jsme říkali, že bychom chtěli začít stavět letos v září. Podle aktuálního vývoje bychom v optimistické variantě mohli začít stavět na jaře příštího roku, podle pesimistické o půl roku později, to jest na podzim příštího roku,“ uvedl před necelým rokem mluvčí DPP Dan Šabík.
Teď se optimistická varianta posunula na letošní podzim a pesimistická na jaro příštího roku. Mezitím stále probíhá geologický průzkum k projektu ve dvou lokalitách. V dalších dekádách jsou v plánu minimálně další dva úseky metra D s pěti novými stanicemi.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
