Kliknutím zvětšítePlán výstavby téměř stočtyřicetimetrového věžáku na Chodově je zatím jen v rovině teorie. Emoce ale vzbuzuje také o poznání skromnější projekt a to Rezidence park Kavčí Hory se třemi budovami o 22 podlažích a výškou necelých 70 metrů.
Několik městeček v jedné budově
Pražským deníkem oslovení architekti považují stavbu nových výškových domů pro město za přínosnou. „Když město doroste do určité velikosti, začíná pohlcovat příliš okolního prostoru. To vede k problémům s dopravou i neúnosnými dojezdovými vzdálenostmi, a tak vzniká poptávka po výškových budovách v centrální oblasti města,“ myslí si Štěpán Toman z ateliéru Ting Architects. Toman v této souvislosti upozorňuje, že se do jedné výškové budovy dá vměstnat i několik satelitních městeček. „Například ve stometrovém věžáku se dá postavit kolem šesti stovek velkých bytů. Tím se šetří další příměstská plocha v místech, odkud by pravděpodobně každý den dojížděli lidé za prací do města. Mnohapatrové budovy už navíc nejsou pouhé obdélníky ze skla a oceli. Jsou dnes mnohem rozmanitější a dají se přizpůsobit potřebám nájemců. Můžete jednotlivé funkce v objektu kombinovat, a tak docílit lepší energetické efektivity.“
Odpor proti vysokým věžákům
Budovy se zhruba dvaceti a více patry mají své odpůrce. Například zmíněný rezidenční projekt na Kavčích Horách se nelíbí části památkářů nebo Klubu za starou Prahu. Jak nedávno uvedl server iDNES, nové věžáky mohou podle kritiků narušit panoramatický pohled na metropoli, konkrétně od Hradu směrem k Vyšehradu. Stavba, která má začít příští rok, prý může být problematická i pro organizaci UNESCO, která chrání světové kulturní dědictví. Výhrady proti výškovým stavbám má i Petra Kolínská ze Strany zelených, která je místopředsedkyní magistrátní komise pro dokončení návrhu metropolitního plánu: „Praha si může vybrat uchovat si ráz s historicky unikátním jádrem, nebo jít cestou mrakodrapů jako řada jiných měst. Já volím tu první mož- nost. Nejsem apriori proti vysokým budovám, což jsou pro mě domy přes 40 metrů. Stometrové věžáky ale podle mě Praha nepotřebuje.“
Podle Štěpána Tomana je ale právě Pankrác pro vysoké budovy ideální lokalita. S jejich výstavbou se tam začalo už v 70. letech minulého století a stále je tam dost volného prostoru: „Obecně platí, že je lepší výškové budovy shlukovat do skupin, aby v panoramatu vytvořily jednotnou hmotu, než je nechat potulovat se po horizontu jako vykotlané zuby. A to je případ Pankráce. Celkový horizont navíc tamní zástavba ovlivňuje málo.“
Nové dominanty na Chodově nebo ve Vysočanech
Nové výškové domy by v příštích letech a desetiletích mohly vyrůst i v dalších lokalitách třeba na Chodově nebo ve Vysočanech. Počítá s tím stávající návrh Metropolitního plánu od roku 2020, který zmiňuje konkrétně sedm míst s výškovým limitem staveb do 27 podlaží a jedno místo na Pankráci s možným překročením této hranice: „Je to první územní plán Prahy, který reguluje výšku budov na celém území. V několika pečlivě vybraných lokalitách umožňuje realizovat výškové budovy tak, aby tvořily uspo- řádanou kompozici a dotvářely horizont města,“ upřesňuje prof. Roman Koucký, vedoucí Kanceláře metropolitního plánu.
Ještě letos mají na Pankráci dokončit stavbu originální rezidenční budovy V Tower se dvěma věžemi a výškou 104 metrů se zařadí na dělené druhé místo mezi pražskými výškovými domy. Developer už tam zahájil oficiální prodej bytů. Opravdového mrakodrapu se ale Praha podle expertů hned tak nedočká: „Stavby domů s výškou dvě stě a více metrů jsou dost nákladné a vyplatí se jen na velmi drahých pozemcích. V Praze po nich nevidím poptávku,“ upozornil architekt Štěpán Toman.
„Skutečný mrakodrap v Praze v dohledných desetiletích nevznikne,“ říká architekt Koucký
Na význam výškových budov pro Prahu jsme se zeptali architekta Romana Kouckého, vedoucího Kanceláře metropolitního plánu při Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.
Je z vašeho pohledu smysluplná výstavba dalších výškových budov v oblasti Pankráce? Konkrétně mám na mysli projekt Rezidence Park Kavčí Hory?
Nejen, že je smysluplná, ale je dokonce velmi potřebná. Kompozice pankrácké pláně je nedokončená a každá výstavba může pomoci. Projekt, který zmiňujete, byl vybrán ve velké architektonické soutěži a se svojí výškou necelých sedmdesát metrů kompozici dokonale doplňuje. Navíc je to návrh předního architekta Josefa Pleskota.
Potřebuje vůbec Praha výškové budovy? Pokud ano, tak jak vysoké? A jaké další lokality kromě Pankráce jsou podle vás pro to ideální?
Město je živý organismus a každé současné město potřebuje různé budovy, tedy i ty vyšší. V Praze je zřejmé, že se budou vyšší budovy stavět spíše výjimečně a jejich výška se bude pohybovat okolo jednoho sta metrů. Metropolitní plán navrhuje tyto kompoziční akcenty především v Holešovicích, kde postupně bude centrum Prahy pro třetí tisíciletí, dále potom ve Vysočanech, částečně na Žižkově a právě jako klíčový kompoziční akcent Prahy dokončování Pankráce.
Jaké je podle vás ideální využití takových budov? Dává smysl např. kombinace bydlení, administrativy, kultury a byznysu?
Kombinované využití takzvaných městských paláců je samozřejmě ideální, ale spíše počítám, že půjde o kombinaci jednotlivých jednoúčelových budov vedle sebe. Na jedné straně rezidenčních obytných a na druhé straně administrativních, které budou zajišťovat pracovní místa. Oba tyto nejčastější typy by měly být doplněny obchodním parterem se službami a kulturou.
Jaká funkce představuje větší zátěž pro dopravní infrastrukturu?
Doprava je nedílnou součástí života města. Je to krev, bez které není možný život. Obecně se vliv jednotlivých domů na celkovou dopravní situaci města přeceňuje. Je to umělé vyvolávání paniky a účelový argument pro zastavení veškeré výstavby. Čím blíže jsou domy u sebe a čím více jsou promíchány ve svých funkcích, tím menší je potřeba dopravních vztahů lidé mohou chodit pěšky. To je jediné řešení takzvané trvalé udržitelnosti měst.
Jaké jsou přednosti a úskalí výškových budov?
Výškové budovy, řekl bych „pražského typu“, tedy kolem sta metrů, žádná úskalí nemají. Jsou to stavby s běžnými technologiemi a běžným zabezpečením. Jsou jednoduché a vytvářejí podmínky pro úsporné město současnosti.
Bude mít Praha podle vašeho odhadu za deset nebo třeba padesát let skutečně vysoký mrakodrap, řekněme přes 200 metrů?
Jsem přesvědčen, že nikoli. Doufám, že bude postaveno mnoho domů s výškou okolo sta metrů a že se naučíme z takových domů komponovat některé městské čtvrti, které odlehčí historickému centru a zajistí Praze konkurenceschopnost alespoň v Evropě. Ale skutečný mrakod- rap blížící se hranici 200 metrů jistě v Praze v dohledných desetiletích nevznikne. Toto rozhodnutí musí udělat až další generace, které se ještě nenarodily.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
