Michal Sýkora si vůz koupil coby středoškolák a zrodil se vztah na celý život. V Kadani pak založil klub milovníků tzv. Maluchů, který vede ho dodnes. Na pravidelné srazy přijíždí desítky hrdých majitelů malých vozítek. „Zachovalé Maluchy vyjdou dnes tak na 40 50 tisíc korun. Jsou ale i vozy skutečně v perfektním stavu, ty jsou samozřejmě dražší. Naopak auto, na kterém je nutné provést zásadní opravy, se dá pořídit i za deset tisíc,“ prozradil Michal Sýkora v rozhovoru pro týdeník Chomutovsko.

Zcela jistě existují ikoničtější malá auta z období druhé poloviny 20. století. Ať už je to Fiat 500, VW Brouk anebo Citroen CV4. Čím si vás získal zrovna polský Maluch, tedy Fiat 126?
Když jsem si v 17 letech dělal řidičský průkaz, chodil jsem do školy ulicí, kde stál šedý Maluch. A mě napadlo, že bych se v tomhle autě mohl dobře naučit řídit. Je malé, skladné a dobře se s ním parkuje. A když mi bylo 18, tak jsem si v roce 2002 Malucha skutečně pořídil. Koupil jsem ho tehdy asi za 16 tisíc, měl najeto 18 tisíc kilometrů. Vůz vlastnila starší paní, která už s ním nechtěla jezdit. Měla ho přes zimu ve stodole a občas s ním jezdila na nákupy.

Od té doby šly asi ceny Malucha nahoru. Za kolik se dnes dá pořídit takové auto, ve stavu, kdy s ním mohu jezdit na srazy a zároveň do něj nemusím příliš investovat?
Zachovalé Maluchy vyjdou dnes tak na 40 50 tisíc korun. Jsou ale i vozy skutečně v perfektním stavu, ty jsou samozřejmě dražší. Naopak auto, na kterém je nutné provést zásadní opravy, se dá pořídit i za deset tisíc.

Když se řekne Maluch, vzpomenu si na své dětství a na to, jak jsem jich viděl několik hořet. Byla to častá technická závada, která vůz samovznítila?
Nemyslím si, že by to pro Malucha bylo typické. My otevíráme kapotu vzadu také často, hlavně v létě, protože drtivá většina Maluchů je chlazená vzduchem. Není tam žádná chladicí kapalina a je nutné chlazení pomoci otevřením kapoty. Když jsme jeli do velkých kopců na jeden zátah, tak se nám z motoru kouřilo, to je pravda, ale nehořeli jsme.

Má polský Fiat 126 svou věrnou předlohu v Itálii anebo je to karosářská práce polských techniků?
Maluch je následníkem Fiatu 500. V roce 1972 ho začali vyrábět Italové. Vyrobili jich asi jeden milion tři sta tisíc. Poláci jich v licenci vyrobili více než tři miliony, mimo jiné v provedení kabrio. Model procházel faceliftem, nejprve měl chromované nárazníky, později plastové. Italský Fiat 126 měl bílé blinkry, polský pak oranžové. Vyráběly se v licenci i v bývalé Jugoslávii.

Když byste měl porovnat kvalitu italských s polskými Fiaty 126?
Ta italská je samozřejmě mnohem lepší. I dnes náhradní díly z Polska nevydrží tolik, co ty originál italské. Není problém sehnat na Maluch jakýkoli díl, výhodou je i to, že jsou skutečně levné. V Polsku jich stále jezdí opravdu hodně, takže díly jsou snadno dostupné.

Určitě vznikly různé modifikace karoserie. Zmínili jsme už jugoslavské kabriolety, viděl jsem i fotky, kde byl Maluch jako pick up. Dají se podobné neobvyklosti vidět i na vašich srazech?
Kabriolety jsou v Česku myslím dva. Originální Pick up jsem neviděl, pouze dodatečně upravený. Lidé si občas udělají za Malucha pojízdný vozík tím, že spojí dva kufry a vytvoří malý přívěs. Existoval za Malucha i obytný přívěs, tedy karavan. Pak jsou úpravy, kdy si na kapotu přidělají obří klíč, aby Fiat vypadal jako auto na klíček. Nebo vůz „vylepší“ zvonkem od tramvaje.

Patříte mezi ty, kteří si svého Malucha takto upravují, anebo jste konzervativním majitele vozítka?
Pravda je, že jsem kdysi u svého auta nahradil původní žlutou barvu křiklavějším odstínem, abych byl na silnici dobře vidět. Dnes toho skoro až lituji. Jiné úpravy jsem na něm nedělal. Takže jsem asi konzervativní a nebýt té barvy, měl bych Malucha v podobě, v jaké kdysi sjel z výrobní linky.

Máte jednoho Fiata 126, neuvažujete o rozšíření sbírky?
Je pravda, že jsem uvažoval o pořízení dalšího. Problém je ale v tom, že takové auto chcete mít v garáži. Mám jen jednu garáž a tam se mi vejde jen ten jeden, i když je malý. Starat se o dvě auta taky vyžaduje více času. Svého Malucha mám od roku 2002 a jezdí spolehlivě bez větších poruch. Za žádného jiného bych ho nevyměnil.

V legendární komedii S Tebou mě baví svět herec Pavel Nový říká „Máte štěstí, že máte mě. Do mýho auta se naskládáme všichni.“ Vlastní přitom právě Malucha, což je dost úsměvné. Vybaví se vám, jaký největší náklad jste ve svém voze vůbec vezl?
Jednou jsme jeli kratší vzdálenost v pěti lidech, kdy vzadu seděli tři. Chvílemi jsem se na nerovné silnici bál, že mi hlavou vytvoří některý z nich střešní okno. Když jedete na sraz, tak na zadní sedačky se vejde cokoli. Kufr je asi jen sto litrový, takže tam toho opravdu moc nedáte. Řada lidí si pořizuje ještě střešní zahrádku.

Maluch je malý, motor má nízký objem. Jakou máte spotřebu benzínu?
Nemyslím si, že bych vůz nějak šetřil a spotřebu mám kolem pěti litrů. Nejrychleji jsem jel 130 km/h, tedy aspoň to ukazovala ručička na tachometru. Bylo to na dálnici a musím říct, že mě některá auta i zdržovala a Maluch se nejednou podíval i do levého pruhu při předjíždění. Nesmí ale foukat silný vítr, to může být při velké rychlosti a lehkosti auta nebezpečné. Pro Malucha je ideální tak osmdesátka.

Jaké jsou reakce ostatních řidičů, když vás vidí?
Často zvedají palec nahoru. Je ale rozdíl, když jedu sám anebo nás jede víc. Když jedu sám, mívají občas ostatní řidiči pocit, že je zdržuji. Byť jedu předpisovou padesátkou v obci. Dokonce při rozjezdu na křižovatkách jsem mnohdy rychlejší, než jiná auta. Samozřejmě mě po sto metrech dojedou. Když je nás víc, je to jiné. Nedávno jsme s pěti Maluchy jeli Prahou tunelem Blanka a navazující teplickou radiálou. Ostatní řidiči mezi nimi i majitelé Ferrari nebo sportovní Audi se na nás smáli a mávali nám. A to by nikdy neudělali, pokud bych jel sám. Když pořádáme na srazech spanilé jízdy, kdy nás je třeba i šedesát, tak se na průjezdech rušných křižovatek domlouváme s policií nebo je blokujeme sami a vždy najdeme u ostatních řidičů pochopení.

Zažil jste někdy s Maluchem kritické chvíle, kdy jste si říkal, že už s tím autem končíte, že to nemáte zapotřebí?
To si říkám pokaždé, když se chystám odjet na sraz a třeba zjistím, že se přetrhlo lanku od startéru. Když se pak věc opraví a vy s ním jedete, tak vás to uklidní a všechno mu odpustíte.

Jaký vztah mají k Maluchu Poláci?
Také pořádají velké srazy. Dokonce ve městě, kde se Maluch vyráběl v Bielsko Bialej mají kavárnu, jejíž interiér je z vytvořený z jednotlivých částí vozu. Sedíte v originálních sedačkách atd. Pro Poláky je to kultovní auto.

Přijel jste na naše setkání Mazdou. Jaké to pak je, sednout si do Fiatu 126?
S Mazdou vím, že se mi pokaždé podaří nastartovat, že mě spolehlivě a na čas vždy doveze do cíle. To u Malucha není nikdy tak jisté. Ale je to spíš o tom, že v Maluchu při jízdě voní benzín, startujete ho speciální páčkou na podlaze. Klíčkem zapínáte zapalování a páčkou na zemi startujete. Občas se ale stane, že páčkou nenastartujete a musíte startovat přímo z motoru dřevěnou tyčí. Skoro každý majitel Malucha proto v autě vozí dřevěnou tyč, aby mohl nastartovat.

Pokud čtenáře naše povídání zaujalo natolik, že se chce o vašem spolku a Maluchách dozvědět víc, kam se může obrátit?
Může si najít naše webové stránky 126fan.cz, jsme i na Facebooku. Srazy pořádáme vždy v první polovině září. Letos už 17. ročník se uskuteční v Jesenici u Rakovníka.

Michal Sýkora
Je mu 35 let, svobodný.
Zakladatel a předseda Českého spolku Fiat 126 FAN CZ.
Klub založil v roce 2004. Vlastní jeden vůz FIAT 126
Pořadatel tzv. Maluchiád, které se konají v první polovině září, letos to bude už 17. ročník
V ČR je registrováno více než 2500 vozů Fiat 126, na srazy přijíždí do 80 vozů.

Jan Beneš