Využít ke své obraně chtějí všechny dostupné legální možnosti. „Obrátí se také na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky s žádostí o aktivní pomoc. Chtějí změny v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny,“ uvedl sekretář platformy Edvard Sequens.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Čtvrtá vybraná lokalita Janoch z Jihočeského kraje neměla na konferenci zástupce. „Bohužel tam zatím nemáme členy platformy, tato lokalita byla přidána později oproti ostatním. Zatím tam vznikl spolek, který sebral přes tři a půl tisíce podpisů na petici proti stavbě úložiště,“ vysvětlil, že předpokládá, že lokalita brzy zastoupení v platformě vytvoří.

Mluvčí platformy a současně starosta Chanovic ze západočeské lokality Březový potok Petr Klásek míní, že ministr průmyslu Karel Havlíček nepřekonal etapu slibů a požadovaný zákon do konce volebního období nevznikne. „Ministr Havlíček po nástupu do funkce sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, současná vláda obce a občany z jimi vytipovaných míst přehlíží,“ řekl.

V sobotu se kvůli opatřením kvůli koronaviru nemohl kolem Březového potoka konat pravidelný pochod proti úložišti. „Protestní pochod u nás realizujeme dvacet let, kdy nám tehdejších ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů bylo direktivně oznámeno, že jsme jedna z vytipovaných lokalit,“ zavzpomínal.

Podivné hry

Stát podle něj hraje s obcemi hry. Míra zapojení obcí a veřejnosti je stále nedostatečná. Najednou občané nechodí pochod kolem 195 hektarů, ale 306 hektarů. „Pochod se nám tak protáhla na deset kilometrů,“ popsal, že ho tyto postupy zaráží. „Nikdy nešlo o žádnou dobrovolnost, vždy to byly akce, které nám byly nařizovány. Chceme kuchařku, jak bude celý proces vypadat. Chceme, aby byly zvažovány jiné alternativy, chceme, aby respektovali naše názory. Je to boj o naše vesnice, naše lidi a potomky!“

Místostarosta Cejle Antonín Seknička z lokality Hrádek na Vysočině postup do užšího výběru také nevítá. „Neseme to nelibě. Výběr posuzování je veden špatným postupem, urychleně a nehledí se na spoustu věcí, které souvisí se životem obyvatel jako demografie, dopravní dostupnost či zdroje pitných vod,“ míní. Proces výběru umístění úložiště je dle jeho slov nedůvěryhodný od začátku. „Chceme se více zapojit, podílet se na rozhodování. U nás se loni provedly i neohlášené změny, posunulo se a zvětšilo zájmové území,“ dodal, že se nyní týká i dvou obcí navíc směrem k Jihlavě.

Starosta městyse Budišov z lokality Horka Petr Piňos upozornil, že i u nich bojují proti úložišti 20 let. V lokalitě se uskutečnila řada akcí, které jednoznačně se zařazením do výběru nesouhlasí. „Nevnímáme hledání jako objektivní. Při svých dalších krocích proti úložišti se budeme opírat o výsledky místních referend. Odpor proti úložišti mezi občany v žádném případě neslábne,“ podotkl, že s množstvím informací, které občané získávají, tento odpor nadále sílí. „To ukázaly i poslední podpisové akce,“ naznačil.

Čertovské peníze 

Na základě nového atomového zákona všechny obce, u kterých je úložiště zvažováno, obdržely milion korun. „Týká se to všech obcí a měst, kde v minulosti probíhaly výzkumy. Jde o zpětnou kompenzaci, kterou v lokalitě Březových potok obdrželo všech šest dotčených obcí. Pro nás jsou to čertovské peníze, které necháváme bokem,“ vysvětlil Petr Klásek.

Jelikož jde o finance z jaderného účtu doplňovaného výrobci energií (ne ze státního rozpočtu pozn. autora), které byly rozděleny na základě usnesení vlády a zákona, vracení je složité. „Peníze nejsou rozhodující. My jsme je nikdy nechtěli. Je to další z her pana ministra, pro venkovské obce je to veliká částka, ale nehodláme s nimi nijak nakládat. Jsme připraveni je státu vrátit,“ naznačil, že chtějí hlavně řešení zákonného rámce a celé situace kolem nakládání s odpady. „Považuji to za salámovou metodu za pomoci úplatků!“

I další obce obdržely vyrovnání. „My jsme ruce pro tyto peníze nenatahovali, průzkumy jsme si neobjednávali, nemůžeme vyměnit naše občany a životní prostředí za peníze. Leží bohužel na našem účtu a zůstanou tam,“ doplnil svůj postoj starosta Budišova Petr Piňos.

Příspěvek nelze vrátit

To samé potvrdil i místostarosta Cejle Antonín Seknička. „Opožděné všimné, které jsme nežádali, není pro nás vůbec důležité. Je to velká suma, co se týče obecního rozpočtu, ale v porovnání s vývojem obce a budoucími plány kolem výstavby úložiště je to v podstatě nic,“ sdělil svůj názor.

Kompenzace dle jeho komentáře vrátit nelze. „Máme to vyzkoušené, v minulosti první příspěvky obce z naší lokality zkoušely vracet, ale byly pokárány a peníze jim okamžitě došly zpátky,“ uzavřel ověřenou zkušeností.

Vláda 21. prosince schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Zbylých pět lokalit z 9 se nyní považuje za záložní (Čertovka, Magdalena, Čihadlo, Kraví hora, Dukovany-západ).