Součástí dokumentu jsou také srovnávací snímky z doby před vznikem rezervace a po jejím pětiletém fungování. „I když neuvěřitelnou obnovu lokality sledujeme průběžně celých pět let, až porovnání fotografií ukazuje, jak výrazná proměna se v těchto místech odehrála. Právě snímky přibližují znovuzrození místní přírody i lidem, kteří nejsou biologové, protože mluví samy za sebe,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta v roce 2015 přivezla do milovického vojenského prostoru divoké koně, zubry a pratury. Rezervace se tak stala prvním místem na světě, kde se všechny tři klíčové druhy vyskytují současně.

Plošná obnova květnatých trávníků 

Přítomnost velkých kopytníků pomohla velmi rychle s odstraněním dominantních trav. Zvířata je dokázala potlačit již během prvních dvou let pastvy. Od třetího roku se pak začaly výrazně šířit kvetoucí byliny. „Ve čtvrtém až pátém roce pastvy došlo k plošné obnově zhruba dvou set hektarů květnatých trávníků,“ popisuje neuvěřitelný výsledek Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Díky obnově květnatých pastvin se podařilo stabilizovat nebo zvyšovat počty motýlů, kteří potřebují ke svému životu nektar z květin. Vrátil se dokonce vzácný motýl, modrásek jetelový, který v Milovicích před desítkami let vyhynul.

V době, kdy v Evropě dochází k výraznému poklesu počtu motýlů a dalšího hmyzu, tak čeští vědci a ochranáři vyzkoušely fungující metodu na jejich záchranu. Pastva zároveň postupně obnovila takzvané sezonní aspekty, kdy jedna či více bylin udává barevný charakter vegetace.

Návrat květin a motýlů 

Pastva velkých kopytníků pomáhá nejenom v návratu květin a motýlů, ale i dalších druhů, které jinak z krajiny mizí. V rezervaci našli na obou pastvinách útočiště koroptve polní a křepelky polní, dudci, nebo vzácní korýši jako žábronožka letní a listonoh letní. „Chvíle, kdy je výsledek několika let péče o přírodní lokalitu na první pohled vidět i bez počítání květin a motýlů. To vidím jako největší odměnu za roky práce. V případě milovických pastvin tento stav nastal už předloni, ale uvědomili jsme si to plně až nyní při srovnávání archivních a aktuálních fotografií,“ dodává Miloslav Jirků.