Nejprve zavítal (v doprovodu mimo jiné i Ivany Bartošové, náměstkyně hejtmana kraje pro oblast školství a cestovního ruchu) do Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Horšovský Týn na diskuzi se studenty. Žáci projevili zájem a jejich dotazy na ministra byly sebevědomé a fundované.

Poté Jurečka navštívil školní areál v Horšově, kde sami žáci provozují svůj vlastní penzion či malou farmu. Ministr přitom nešetřil chválou.

„Před střední školou v Horšovském Týně musím smeknout. To, co tam pan ředitel se svým týmem dokáže realizovat, je podle mě na poměry českého školství něco výjimečného,“ sdělil Deníku ministr Jurečka. „Není mnoho škol, kde se žáci učí tak prakticky. Sám jsem absolvent Střední zemědělské školy v Přerově a to, co jsem viděl v Týně, je podle mě něco, k čemu by mělo naše školství směřovat. Absolvent získá opravdu praktickou zkušenost a je zapojen i do něčeho, co musí vykazovat i určité ekonomické parametry a podobně.“

Ministr se vyjádřil i ke zrušení školního statku v Horšově. Krajští zastupitelé před rokem rozhodli o zrušení školního statku. Hlavním důvodem kontroverzního rozhodnutí bylo podle vedení kraje to, že je statek zastaralý, má nedostatečně udržované budovy, pouze jeden druh zvířat – skot, chybí mu moderní technologie, a proto je nevhodný pro svůj nejdůležitější účel – vzdělávání mladých lidí v zemědělských oborech. Statek byl proto převeden na SOŠ a SOU Horšovský Týn, škola si menší část pozemků ponechala pro svou výuku a zbytek kraj propachtoval.

„Obecně je tu velká chyba v minulosti, kdy se školní statky často od škol odpojily, vytvářely vlastní právní subjektivitu a ztratila se ta skutečná podstata školního statku – sloužit pro výuku studentů. Jako hlavní náplň se po statcích začala vyžadovat zisková ekonomická činnost. Často to pak vedlo k tomu, že statky nebyly schopny reagovat na potřeby školy, dostávaly se do obtížné ekonomické situace a mnoho krajů je úplně zrušilo,“ řekl ministr. „Myslím si, že současný model statku v Horšově je dobrý a že jde o racionální přístup. Statek se vrátil škole a ta si sama určuje, kolik toho potřebuje pro svou přímou výuku a kolik se může pronajmout nějakému zemědělskému podniku,“ dodal.

Po besedě se členy agrární komory a zemědělského svazu zavítal ministr do sousedního Mířkova, aby navštívil soukromou farmu Margity Ženíškové.

Ženíšková, původně zootechnička, rozjela provoz vlastní farmy v roce 1993, dnes má farma kolem 600 kusů dobytka, patnáct zaměstnanců a dodává mléko do Německa.

Ministra mimo jiné i zajímalo, jak moc se farmě daří využívat dotace z nejrůznějších programů.
„Je to dost složité a je to práce pro jednoho celého člověka,“ řekla Ženíšková. „Starat se o farmu, zvířata, papírování, úřady a k tomu se ještě probírat komplikovanými dotačními programy není snadné,“ dodala farmářka. Její syn zároveň poznamenal, jak je těžké sehnat pracovníky do živočišné výroby – lidé odchází do Německa a i mladí absolventi zemědělských škol často nakonec nepracují v oboru.