Páteční jednání na Frýdecko-Místecku navázalo na setkání vlády s hejtmany, kde představitelé krajů slyšeli slib hovořící o intenzivnější komunikaci a pomoci v otázkách, jež řeší.

Zkušenosti z kraje rozhodně nezůstanou bez využití. Před čtvrt rokem, na počátku prosince, to Deníku Němcová řekla jako končící středočeská radní. Hejtmanství tehdy na počátku prosince opouštěla proto, že se chystala nastoupit do vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Z krajské rady odcházela po měsíčním působení na postu radní pro oblast zdravotnictví – předtím, před říjnovým zemětřesením ve středočeské koalici, s nímž bylo spojeno i přerozdělení postů, ale rok zastávala pozici radní pro oblast sociálních věcí.

Stačila tedy nejen položit základy projektu Posez (zřizování kontaktních míst pro seniory a lidi se zdravotním postižením), který byl s jejím působením radní spjat asi nejviditelněji, ale také při řešení problémů sociální sféry v největším z krajů detailně poznat, co kraje trápí. A jsou to nejen peníze, ale i záležitosti organizačního charakteru.

Tuhle zkušenost slíbila na ministerstvu zúročit. A nyní říká: „Je mi jasné, že když budeme chtít něco smysluplného dokázat v oblasti, v níž se prolíná sociální a zdravotní problematika, je nutné se o tom bavit s kraji, které se reálně touto problematikou zabývají.“ Proto usiluje o prohlubování spolupráce právě s kraji. A hned si odnesla seznam úkolů, které by ministerstvo mělo řešit.

Přikyvování na znamení souhlasu provázelo především debatu o tom, že je třeba zlepšit koordinaci sociálních služeb. Ve spolupráci s kraji by měla být vytvořena jejich jednotná síť – a následně upraveno také financování, připomněl za ministerstvo Vladimír Řepka. „Ministerstvo a kraje budou i nadále jednat o standardech sociálních služeb. Společně chtějí postupovat při řešení potíží dětí, které se ocitnou v krizových situacích,“ konstatoval Řepka. A konkrétní slib vyřkla ministryně přímo na jednání – byť má před sebou aktuálně pouze perspektivu členky vlády v demisi: „Budeme se snažit zajistit a společně s kraji financovat nadregionální síť pro lidi s autismem.“

Spolupracovat chtějí ministerstvo a kraje také na sjednocení softwarových systémů. Současná skutečnost je taková, že ačkoli finanční náklady dosahují zhruba 15 miliard korun, spolupráce zařízení na různých úrovních je problematická; neexistuje jednotné vykazování. To by se mělo změnit.

Obsáhlá debata o penězích pak byla věnována využívání financí z evropských fondů. Závěr? Nabízí se možnost úprav výzev pro žadatele o dotace – jakéhosi přesměrování tak, aby kraje mohly evropské peníze využívat smysluplněji než dosud. Nezůstalo přitom jenom u slov a pokyvování hlavami. Z řad zástupců krajů se přímo na místě ustavila úzká skupina, s níž se Němcová nad hledáním řešení sejde ještě v březnu. 

Další podněty by přitom na sebe neměly nechat dlouho čekat. Jasně totiž zaznělo, co se má stát pravidlem: těsnější spolupráce včetně pravidelných setkávání.