Ve vesnici s původně 340 obyvateli nyní žije 688 lidí. „Je to až příliš vzhledem k chybějící občanské vybavenosti,“ okomentoval rapidní nárůst starosta Luděk Pilný.

Původní developersky dané parcely o rozloze 1200 metrů čtverečních realitní kanceláře rozpůlily, a tak v obci rychle vyrůstají další rodinné domy. „Všeobecně jde o velký rozvoj obce, který logicky přináší starosti. Rodinná výstavba nejde ruku v ruce s potřebnou občanskou vybavenosti, ale pracujeme na ní,“ poznamenal Pilný.

V obci momentálně chybí mateřská školka, jejíž stavba by měla stát přes 40 milionů korun. Mladé rodiny, které si v Černé staví domky, tak řeší, kam děti umístit.

„Máme roční rozpočet 9 milionů korun a jen cena projektu stavby činí 1,2 milionu. Bez dotace stavět nemůžeme, a s tou bude zřejmě rovněž velký problém. Snažíme se získat evropské peníze, avšak narážíme na překážku ministerstva pro místní rozvoj, které bude poskytovatelem příslušné dotace, a především ministerstva školství. To vytvořilo jakési bodování obcí s rozšířenou působností, vycházející z počtu míst v mateřských školách a jejich obsazenosti. Naše obec nevychází podle těchto parametrů natolik špatně, abychom měli možnost o dotaci žádat. Ale nevzdáváme se,“ řekl starosta.

Ve Žlebských Chvalovicích, vesnici v Železných horách, za deset let stoupl počet trvale žijících obyvatel o 48,9 procenta, přibylo tedy 46 lidí. Nejde ale o mladé rodiny.

„U nás je důvodem to, že se chalupáři k nám stěhují natrvalo a přihlašují se k pobytu. Věkový průměr se nijak nezměnil, máme tu třicet lidí starších pětašedesáti let,“ řekl starosta obce Jiří Matějovič.

Žlebské Chvalovice ale potřebují mladé lidi, a tak obec už prodala dvě stavební parcely a další tři připravuje pro další zájemce. Pozemky jsou i v soukromých rukách, je jich sedmadvacet, proto se v budoucnu může počet obyvatel zvýšit a průměrný věk snížit.

„Snažíme se pořádat akce pro děti, každému novorozenci zaplatíme čtyři tisíce korun. O mladé lidi stojíme,“ dodal starosta. Osobně se nepřiklání k malým stavebním parcelám, které potom tvoří satelitní městečka. Optimální výměru pozemku vidí kolem 1200 metrů čtverečních, aby se zachovala určitá rozvolněnost území.

Na opačné straně statistického žebříčku stojí Hodonín, vesnice u Nasavrk na Chrudimsku. Tam během deseti let klesl počet obyvatel o 24 procent, konkrétně o 23 lidí. „Naším problémem je, že nemáme vlastní stavební pozemky, vše je v rukou soukromých osob. Záleží na tom, jak se s nimi potenciální zájemci o stavbu domluví. Co se týče úbytku občanů, třeba při požáru rodinného domu od nás odešlo šest lidí. Umírají staří lidé, to je taky vysvětlení. Ale teď se k trvalému pobytu přihlásila pětičlenná rodina, takže snad statistiku trochu vylepšíme,“ uvedl hodonínský starosta Miroslav Blažek.