Máslo jenom v akci, jogurty ve slevě a sýry hlavně ty levné. Tak řada domácností nakupuje mléčné výrobky.

Například Dana Marková z Havlíčkova Brodu. „Je to kvůli ceně. Některé jogurty a sýry si nemůžeme dovolit kupovat, protože jsou strašně drahé, a to nejsme sociální případ. Oba chodíme do práce, ale v poslední době se dívám hlavně na ceny,“ zdůraznila žena.

Na cenovky se bude muset dívat i nadále. Ceny mléčných výrobků do budoucna porostou, a to nejméně o sedm procent.

Proč se tak děje, vysvětlil Deníku u příležitosti Mlékárenského dne v Přibyslavi Miloš Kvasnička z mlékárny v Polné. „Může za to rostoucí cena paliv, ale také rostoucí výše průměrné mzdy, kterou zvýšit musíme, jinak by nám v mlékárně na práci už nikdo nezůstal,“ konstatoval.

close 33. Mlékárenské dny v Přibyslavi info Zdroj: Deník/Štěpánka Saadouni zoom_in

Podle Kvasničky se mlékárna, která musí zvýšit mzdu a zaplatit za energie, zákonitě ptá, kde na to vzít. „Vnitřní úspory můžete praktikovat jen do určité míry, ceny energií si sami stanovit nemůžete. Investiční úvěr na provoz dostanete, ale na mzdy vám je nikdo nedá. Zadlužit se nechceme. Tak pokud má mlékárna dál fungovat, musí zvýšit ceny směrem ke spotřebiteli, jinak to nejde,“ pokrčil rameny.

Velké mlékárny i drobní farmáři, kteří se zpracováním mléka zabývají, se Přibyslavi setkávají už třiatřicet let. Podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského svazu mlékárenského to znamená, že zájem o mléčné výrobky pořád trvá, a to navzdory problémům, s nimiž se mlékaři potýkají.

„Nesmyslná byrokracie, malá podpora ze strany státu, evropská Zelená dohoda i zcela nesmyslný systém nařízení omezujících dodávky mléka do škol,“ uvedl příklady s tím, že hlavně snižování porcí mléčných výrobků do škol vidí jako nesmysl. „Mléko zbytečně démonizují. Děti mléko a mléčné výrobky potřebují. Bude jim chybět vápník, stejně jako bílkoviny. Omezit je třeba sladké nápoje a cukrovinky,“ dodal.

Uhlíková stopa

Podle Dany Večeřové z České potravinářské komory může za většinu úředních nesmyslů Evropská unie.

„To, co se na nás z Bruselu řítí, je snůška nesmyslů. Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky špatně,“ konstatovala. „Snižujeme uhlíkovou stopu, ale potraviny cestují přes půl Evropy. Certifikáty o škodlivosti emisí jsou zfalšované. Například jablka, která k nám dovezou z Nového Zélandu, mají nižší uhlíkovou stopu než ta, co vypěstuje domácí sadař.“