V přízemí šedé budovy naproti bludovskému zámku se nachází prodejna potravin. Chladicí pult je plný hovězího a vepřového, v dalším je šunka, debrecínka, vyrovnané párky, klobásy, uzené. Lednice naproti je plná vajec, vaniček se škvarkovou pomazánkou nebo másla.

Při bližším pohledu zákazník zjistí, že jako výrobce je uvedena Bludovská a.s. Zdejší zemědělská firma je nejen producentem různých plodin, skotu, vajec, prasat a mléka, ale část své produkce i zpracovává a výrobní řetězec dotáhla až ke strávníkovi. Trend, který je v poslední době stále populárnější, v Bludově praktikují dlouhodobě.

Řeznictví, vývařovna i mléko. Vše v jednom a čerstvé

„My takhle fungujeme už několik desítek let. Prodejnu máme od roku 1993 a sortiment jsme postupně rozšiřovali. Řeznickou výrobnu jsme postupně doplňovali stroji, to samé vývařovnu. Společnost v dnešní podobě pod názvem Bludovská byla založena v roce 2000 a od té doby tu máme všechno včetně prodeje mléka, obchodu a vývařovny,“ shrnul předseda představenstva firmy František Snášel.

Převoz historického modelu sochy T. G. Masaryka z Olomouce do Zábřehu.
Sádrový Masaryk se vrátil zpět do Zábřehu. Místní patrioti ho vydražili v aukci

Bludovská i se svými dceřinými společnostmi hospodaří na 4300 hektarech půdy od Hrabišína na východě po Bohutín na západě, od Šumperka na severu po Zábřeh na jihu. Zhruba dvě pětiny tvoří travní porosty, na zbytku pěstuje jedenáct plodin. Například místní ječmen putuje do sladovny v Zábřehu, kde tvoří základ piv Holba, Zubr a Litovel. A třeba litovelský cukr má zase původ v bludovské cukrové řepě.

Sto hektarů nejlepší půdy aktuálně nenávratně mizí pod obchvaty Bludova a Chromče. O to odpovědněji musí bludovští zemědělci nakládat se zbytkem. Agronom Maxmilián Ščambura razí myšlenku precizního zemědělství.

„Traktory se na poli řídí samy, dokáží se samy otáčet. Variabilně jsme seli třeba cukrovku. Máme udělané půdní vzorky, podle kterých víme, že půda v jedné části pole je úrodnější než v jiné části. Na úrodnější část pole jsme toho schopní naset více, kde půda takovou produktivitu nemá, zasejeme toho méně,“ popsal začátkem dubna.

Traktory fungují přes družice

Stejným způsobem zemědělci hnojí. „Fungujeme přes družice. Pomocí aplikace pošlu data do traktoru a pak cíleně hnojíme tam, kde je potřeba. Kde vím, že je rostlin hodně a půda má potenciál, dodám více živin. Naopak když má půda nižší potenciál, je zbytečné ji přehnojovat, a tak plýtvat hnojivy, která by ve výsledku byla odplavena a nevyužita. Výsledkem je obrovská úspora dusíkatých hnojiv, zvýšené výnosy i kvalita plodin,“ dodává.

Část zemědělské produkce končí jako krmivo. Například pro chov slepic na Třemešku, prasat v Hrabišíně nebo krav v Chromči. Mléko typických strakatých krav putuje do mlékárny v Poličce.

„Je to to původní české strakaté plemeno. Vzniklo křížením z české červenky. Oproti černým helfštýnkám sice mají nižší nádoj, ale zase vyšší procento tuku a bílkovin, takže produktivitu doženou na složkách,“ poznamenal zootechnik Josef Vavruška.

Zdroj: Petr Krňávek

Část mléka zpracovávají sami Bludovští ve vlastní minimlékárně. „Vyrábíme zde sýry, bludovské zlato, což je máslo a tvaroháček. V Bludově máme mlékomat, kde si lidé můžou nakoupit syrové mléko. Denně je tam přiváženo čerstvé. Lidé hodí do stroje minci a za osmnáct korun si koupí litr plnotučného mléka,“ líčí Maxmilián Ščambura.

Část prasat a skotu poráží bludovští zemědělci na vlastních jatkách: hovězí v Hrabišíně, vepřové v Bludově. Bludovští prodávají nejen maso, z vepříků vyrábí místní řezníci každý týden klobásy nebo zabijačkové speciality.

Vlastní jídelna s místními produkty

Svými produkty Bludovští zásobují i vlastní jídelnu. „Jatka nám dodávají maso a další suroviny, jednak do obchodu, jednak do kuchyně. Kuchyň z našich surovin vaří nebo z nich škvaří sádlo, vyrábí škvarkovou pomazánku, škvarky. Snažíme se co nejvíc z našich zdrojů použít, aby i to jídlo bylo čerstvé. Nejsou to dovážená levná masa, která můžete normálně koupit. Velcí obchodníci dokáží v akcích dostat ceny dolů, ale jsou to produkty dovážené ze zahraničí, kde je jiná dotační politika. My máme čerstvé regionální maso,“ říká ekonomka firmy Lucie Navrátilová.

Na rozestavěný úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem se přijeli podívat v pondělí odpoledne ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel ŘSD Radek Mátl
Ministr dopravy v Přerově: Nevidíme žádnou zásadní překážku pro stavbu D1

I díky vlastní produkci surovin nabízejí Bludovští obědy ze své jídelny za stovku. Cenu, s níž se menýčka restaurací nemohou rovnat. Na rozdíl od nich ale jídelna funguje na poněkud jiném principu.

„Dnešní generace lidí je zvyklá, že se dopoledne podívá na jídelníček a řekne, toto si dám. My to potřebujeme vědět den dopředu. Nejsme hospoda, která vaří nějaké množství a kdo přijde dřív, ten má menýčko. U nás každý, kdo si oběd objedná, tak ho má,“ uzavírá Lucie Navrátilová.