Firma ale musí splnit desítky podmínek, aby negativní dopady na zdraví lidí a přírodu byly co nejmenší. Pokud plán těžby s následnou rekultivací poškozené krajiny projde dalším schvalovacím řízením, důl postupně zabere dva kilometry čtvereční a vytěží až 150 milionů tun uhlí určeného hlavně na výrobu tepla. Šachta zatím funguje podle povolení platného do roku 2030.

„Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu,“ shrnula závěry posudků mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Kladné stanovisko není povolením těžby, ale opravňuje těžaře pokračovat v projektové přípravě. „Teprve v další přípravě záměru a v povolovacích řízeních bude znovu vyhodnoceno, zda je těžbu možné povolit,“ uvedla mluvčí.

Koncepce vidí uhlí i po roce 2040

Těžební společnost oznámila, že bude s obcemi, městy i s dotčenou veřejností nadále intenzivně komunikovat. „Budeme se snažit maximálně vyjít vstříc a vyhovět především oprávněným požadavkům obyvatel, kteří žijí v oblasti našeho působení,“ sdělil mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. Dodal, že cílem firmy je pokračování hornické činnosti v souladu s platnými strategickými dokumenty ČR. Například Státní energetická koncepce počítá s využíváním uhlí z dolu Bílina i po roce 2040.

Tak loni aktivisté demonstrovali u dolu Bílina: 

Proti těžbě je město Litvínov. „Z pohledu obyvatel Litvínova je evidentní, že úředníkům z Prahy je zcela ukradené, v čem zdejší lidé žijí a jak je naše příroda devastována,“ reagoval předseda zastupitelského výboru pro životní prostředí a limity těžby Petr Globočník. Podle něj se ministerstvo životního prostředí chová jako ministerstvo průmyslu a podceňuje negativní vliv spalování uhlí a hrozící klimatický kolaps.

Spalováním uhlí z Mostecka unikají do ovzduší miliony tun oxidu uhličitého. „Těžba musí skončit co nejrychleji, vláda ale místo toho prodlužuje provoz dolů,“ konstatoval Jan Polášek z hnutí Limity jsme my, které loni v dole Bílina demonstrovalo a chce zesílit občanskou neposlušnost včetně nenásilných blokád energetické infrastruktury.

Organizace Greenpeace dokonce označila rozhodnutí ministerstva za nezákonné a požádala o jeho revizi. „Souhlas s prodlužováním těžby je v přímém rozporu s mezinárodními závazky České republiky,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

„Pokud jde o zohlednění klimatických efektů, předmětem záměru není spalování uhlí. V tomto ohledu Česká republika svoje mezinárodní závazky plní,“ upozornilo ministerstvo s odvoláním na státní strategii k ochraně klimatu, která počítá se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 procent a současně předpokládá vytěžení uhlí na lomu Bílina.

Povrchový důl na Mostecku. Ilustrační foto

Povrchový důl na Mostecku. Ilustrační foto.  Foto: archiv Deníku

Během posuzování vlivů na životní prostředí ministerstvo obdrželo řadu výtek od ekologických organizací a 4 200 připomínek od veřejnosti, která se obává například prašnosti a hluku. Podněty zaslaly také obce Mariánské Radčice a Braňany a města Osek a Duchcov. Se záměrem souhlasí bez výhrad krajský úřad, obec Světec a město Bílina.

Záměr Severočeských dolů je podle ministerstva přijatelný při splnění všech podmínek. K nim patří například výstavba protiprašného a protihlukového valu u Braňan, výstavba neprašných komunikací v dole, zavádění méně hlučných technologií, odstup 500 metrů od zastavěného území obcí, zachování dopravního spojení mezi obcemi Braňany a Mariánské Radčice, monitoring škodlivin a snížení prachu v ovzduší o 9 tun ročně už do roku 2022 nad rámec již plánovaných protiprašných opatření.