K „hlasu lidu“ se připojil také krizový štáb Prahy 8. Městská část pod vedením starosty Ondřeje Grose (ODS) poslala magistrátu podnět, aby byly parkovací zóny po dobu zpřísěných vládních restrikcí omezujících také pohyb lidí „vypnuty“ – stejně jako tomu bylo minulý rok touto dobou. Loni však vycházelo dočasné opatření z nařízení Babišovy vlády pro všechny obce. Primátor Hřib ovšem modré zóny rušit nechtěl.
Ani na podzim vedení metropole nevyslyšelo prosby některých občanů a opozičních politiků. Mluvčí magistrátu Vít Hofman to odůvodňoval mimo jiné tím, že „není lockdown a nestojí ekonomika“. Teď však argument příliš neobstojí, neboť krizová opatření jsou nastavena velmi přísně.

Praha 8 prosazuje parkování zdarma v dotčených městských částech i proto, aby se snížila vytíženost městské hromadné dopravy, a tím se minimalizoval osobní kontakt mezi lidmi. Lidé by navíc díky tomu mohli pohodlněji zaparkovat v případech, kdy potřebují zajistit nezbytné potřeby u příbuzných a osob blízkých nebo když cestují do zdravotnických zařízení například na testy na koronavirus či na očkování.
Rozhodujeme se podle odborníků, tvrdí Hřib
Na oficiálních facebookových stránkách pražského magistrátu se pod několika příspěvky v posledních týdnech množí dotazy na modré zóny. Jedna z diskutujících sdílela vlastní zkušenost – kvůli riziku nákazy se bojí využívat MHD, a proto chce vozit třeba k lékaři své dvě děti autem: „Pokud se sejde více různých návštěv lékařů během jednoho měsíce, tak vůbec není problém 'utratit' za parkování 500 korun i více.“ Rezidentům, kterým končí platnost parkovacího oprávění, zase může zkomplikovat situaci omezená provozní doba výdejen.
„Rozhodujeme se podle názorů odborníků. Hygienická stanice hlavního města Prahy nám nedoporučila zóny placeného stání rušit, protože cílem všech opatření je snížení mobility obyvatelstva. Během první vlny se navíc záchrance kvůli zrušeným modrým zónám zhoršil průjezd ulicemi v městských částech, které jsou blíže k centru,“ odpovídá v souladu s primátorem Hřibem tiskové oddělení magistrátu.

Podle Hofmana odmítavý postoj pražských radní skutečně vychází především z přání zástupců IZS: „Mnohdy kvůli neukázněným řidičům nemohli záchranáři projet, a dostávali se tak pozdě k pacientům. Není to výmluva. Opravdu nedopustíme, aby kvůli špatně zaparkovaným autům umírali lidé.“
„Praze jde jen o peníze“
Mnoho facebookových uživatelů však má toto tvrzení magistrátu za alibismus. „Praze jde jen o peníze, nikoli o zdraví svých občanů,“ zní jeden z rozzlobených komentářů, který naráží na dřívější vyjádření primátorova náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě), že hlavní město za každý den bez parkovacích zón tratí dva miliony korun.
Další lidé dodávají, že neukáznění řidiči během platných zón placeného stání raději zaparkují špatně na „blikačky“ a že Praha může využít k řešení problémů městskou policii a odtahové služby. „Ale než dojedou odtáhnout špatně zaparkované auto, pacient může zemřít,“ opakuje Hofman. Navíc na některých místech paradoxně hrozí, že odtah naopak zablokuje dopravu i pro sanitky, hasičské vozy a policii.

Podle magistrátního Institutu plánování a rozvoje (IPR Praha) je v hlavním městě více než 167 000 parkovacích míst v zónách placeného stání, které se nachází ve 13 z celkových 57 městských částí. Existují tři typy, které se liší barvou, oprávněním i cenami. Modře vyznačená místa jsou zpravidla určena rezidentům, kteří za parkování platí 1200 korun za rok. Oranžové zóny využívají návštěvníci, ale parkování je tu omezeno na dvě hodiny. Ve „smíšených“ zónách s fialovou barvou mohou parkovat spolu s místními také „pendleři“ až 24 hodin.
Kontrolu zaparkovaných aut provádí Technická správa komunikací přes společnost Eltodo, která inkasuje z městského rozpočtu zhruba 40 milionů korun ročně. „V pracovní dny je v terénu průběžně devět až jedenáct aut, o víkendech je to s ohledem na provozní dobu zón pět až osm vozidel, přičemž každé auto najede v průměru 150 až 300 kilometrů za den,“ vysvětluje mluvčí společnosti Žaneta Dlouhá s tím, že jeden automobil za den zkontroluje zhruba 20 tisíc míst. Monitorovací vůz pak předá pochybení strážníkům nebo správnímu orgánu.
Strážníci řeší parkování po oznámení
Mluvčí Eltoda tvrdí, že se touto službou Praha zdaleka nezavděčí všem: „Můžeme zmínit pohled rezidentů, kteří si například stěžují, že vozidla projíždí zónami příliš málo, někteří řidiči naopak kritizují příliš intenzivní kontrolu.“
Městská policie v roce 2020 řešila skoro milion přestupků souvisejících s parkováním. Podle mluvčí Ireny Seifertové je však nyní „naprostou prioritou“ strážníků kontrolování, jestli mají lidé v MHD, na nástupištích, v přístřešcích a čekárnách veřejné dopravy i na veřejných prostranstvích zakryté dýchací cesty respirátorem či zda nosí jinou adekvátní ochranou a dodržují další mimořádná opatření. Monitoring parkování tak zůstává dál hlavně na vozech Eltoda.

„Strážníci řeší problémy v zónách placeného stání především na základě oznámení obecně, prioritně oznámení na tísňovou linku 156. Za poslední období neevidujeme zvýšení počet oznámení v dané věci na linku 156, stejně tak nemohu potvrdit zvýšený počet odtahů,“ napsala Pražskému deníku mluvčí Seifertová.