Výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů mosteckého zastupitelstva přes prázdniny rozjede nový projekt, který by mohl dostat pryč nepřizpůsobivé nájemníky ze sociálně vyloučených lokalit. Majitele bytů zkusí mostecká radnice přemluvit, aby dále neprodlužovali nájemní smlouvy. Nové nájemníky jim pak sežene sama.

Spolupráci mezi majiteli bytů a Mostem by stvrdilo memorandum. „Město bude mít možnost ovlivňovat, kdo v něm bydlí a zbavit se tak lidí, kteří nerespektují své slušné sousedy,“ vysvětluje předseda výboru Jiří Nedvěd.

Most bude monitorovat podněty od domovních výborů, městské policie a dalších institucí a podle nich případně majiteli bytu poradí, aby s konkrétními problémovými lidmi ukončil nájem. „Pokud to udělá, samo město se mu bude snažit nové nájemníky sehnat,“ doplňuje Nedvěd.

Než se tak stane, prázdné byty si město levně samo pronajme. Noví nájemníci by měli být z řad pracujících, kteří nemají vážné přestupky. Vyloučeni z výběru nejsou ani momentálně nezaměstnaní, kteří ale aktivně spolupracují se sociálními úřady a mají snahu překonat svou nelehkou životní situaci.

Pro rozjezd projektu vybral výbor ulici M. G. Dobnera, tedy lokalitu, která je vedle Stovek jednou z nejvíce problematických. „Pravda je taková, že situace ve městě se stále zhoršuje a Sněmovna nám příliš nepomáhá,“ poznamenává další člen výboru Roman Houska.

19 lidí v jednom bytě

V Dobnerově ulici je ve čtyřech bytových domech celkem 312 bytů, z toho polovina se pronajímá. Vysoce nepřizpůsobiví lidé bydlí ve více než dvaceti jednotkách. Bývá obvyklé, že nájemníků je na jeden byt i pětkrát tolik, než kolik by ho mělo obývat. „Měli jsme případ, kdy byt obývalo 19 lidí. Po nějakých opatřeních se ten počet nakonec dostal na tři. A to je i náš hlavní cíl - zabránit přílivu nových problémových nájemníků,“ doplňuje Nedvěd.

Výbor se během prázdnin pokusí navázat kontakt s majiteli bytů. Jednoduché to ale nebude, roztroušení jsou po celé republice. „Žijí v Praze, Českých Budějovicích, Brně, Jaroměři, ale také na Ukrajině a jeden majitel žije až v Izraeli,“ vyjmenovává Houska. Po letních měsících by měli k majitelům dorazit první „posudky“ na nájemníky a v té době by mělo město začít hledat nájemníky nové. „Majitele bytů nemůžeme k této spolupráci nutit, nicméně po několika schůzkách víme, že by rádi spolupracovali na zlepšení situace,“ dívá se na věc optimisticky Jiří Nedvěd.

Řada kroků, která města napříč republikou v boji proti obchodu s chudobou podnikla, se setkala s kritikou ze strany neziskových organizacích i politiků. Projekt proto výbor konzultoval s právníky a je přesvědčený, že právně napadnutelný není. „Postupujeme podle judikátu z Nizozemska, podle precedentu vydaném Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku,“ dodává Nedvěd.

O co v něm šlo? V listopadu 2017 Evropský soud pro lidská práva precedentně rozhodl v případu, kdy žena dostala výpověď z bytu a žalovala stát, protože následně nedostala od úřadů povolení k usídlení v rotterdamské čtvrti Tarwewijk. Důvodem odmítnutí její žádosti byl fakt, že nepracovala, patřila k sociálně slabým a nežila v Rotterdamu déle než šest let. Soud rozhodl, že nevydání sídelního povolení nemělo pro stěžovatelku nepřiměřeně těžké důsledky.