„Byl jsem rád, že jsem mohl napomoci alespoň malým příspěvkem do analýzy hodnot a zároveň globálního zviditelnění Mostecka,“ sdělil Deníku vědecký pracovník a člen Hospodářské a sociální rady Mostecka Tomáš Hájek. Na prezentaci dostal od pořadatelů 15 minut, což je maximum možného a velká prestiž. Světové kongresy jsou totiž obrovské a do hlavního bloku postoupí jen nejzajímavější témata. Podle Hájka si ale vědecký výbor v Miláně uvědomil, jaký potenciál region Mostecka má i v té nejostřejší světové konkurenci.

Zaujmout skeptickou globální vědeckou obec není jednoduché. Aby mohla jedinečnost Mostecka přijmout, musel Hájek najít vhodný vědecký problém jako klíč k odemknutí mezinárodní pozornosti. Podle Hájka krajinu Mostecka tvoří propletenec historicky původních krajin a těch industriálních a z toho čerpal.

Ve 20. století byly do Vtelna u Mostu kvůli rozšiřování dolu Bílina přeneseny záchranným transferem čtyři památkově hodnotné kaple z oblasti Libkovic. Hájek si položil vědeckou otázku: pokud se důl nebude už dál posouvat západním směrem a bude moci dojít k rehabilitaci přilehlé krajiny, je vhodné, aby kaple ze Vtelna byly zpětně přeneseny k Mariánským Radčicům, protože autentické původní místo nenávratně zmizelo? 

K jeho překvapení se toto téma dostalo do hlavního programu kongresu a mohl ho přednést. Zpětný přesun kaplí sice nedoporučil, protože by podkopal autentičnost jejich hodnoty, ale zpětná instalace například volných kopií je podle něj možná. „Západní okraj lomu Bílina mezi Osekem a Mariánskými Radčicemi, navzdory svému dnešnímu poměrně zanedbanému zevnějšku, je unikátem z hlediska historických stop vedoucích mezi klášterem Osek a poutním místem Mariánské Radčice,“ dodal vědec.

Obnova krajiny

To, že význam krajiny v regionu roste, potvrzuje i zářijové memorandum o spolupráci mezi Palivovým kombinátem Ústí (PKÚ), Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). Jejich experti chtějí vytipovat plochy, které se budou po těžbě uhlí ekologicky obnovovat. Cílem je zachránit ohrožené druhy rostlin a živočichů a stále vzácnější stanoviště chudá na živiny.

„Pro některé druhy představují poslední útočiště, protože v okolní homogenizované krajině už nenacházejí vhodné místo pro život,“ sdělil rektor ČZU Petr Sklenička. Záměr počítá i s vyhlášením velkého území za národní přírodní památku, kde budou vědci chránit a sledovat přírodní procesy. První výsledky spolupráce chtějí oznámit v příštím roce.

Podle ředitele PKÚ Petra Lence je tato aktivita v souladu se státním plánem navrhnout nejefektivnější správu nové krajiny s jezery místo šachet. Podnik chystá studie proveditelnosti, aby všechna jezera byla průtočná. Jedná se o 3 400 hektarů ploch s více než miliardou kubíků vody, což by pomohlo v boji se suchem. Záměr počítá i s přečerpávacími a vodními elektrárnami či solárními parky na vodních hladinách.

„Vznik a propojení jezer by bylo přínosné pro všechny,“ uvedl Lenc. Například rekultivací lomu ČSA na Mostecku má vzniknout jedno z největších jezer v ČR. Napuštění vodou z Ohře by trvalo až 15 let.