Ve městě jsou také plochy, u kterých se sečení cíleně vynechává. Tento způsob se označuje jako mozaiková seč, a na území města Písku se postupně objevuje na přibližně třech hektarech. „Pro mozaikovou seč jsou vybírána místa s největším podílem kvetoucích rostlin, aby se maximálně podpořila biodiverzita v dané lokalitě,“ vysvětlil Tomáš Gareis, správce městské zeleně z městských služeb.

Letos poprvé jsou tyto neposečené plochy mozaiky ztvárněny v trávnících neobvyklými ornamenty organických tvarů. První vznikly na louce u Šarlatského rybníku a v parku na Pakšovce. Postupem času je budou pracovníci Městských služeb Písek vytvářet i v jiných lokalitách, například na sídlištích.

Tím, že se část plochy neposeče, dokáže porost zadržet více vláhy, chladí a slouží také hmyzu jako útočiště a životní prostor pro všechna jejich vývojová stádia, kterým mimo jiné zajišťuje potravu. „Mozaikové sečení v Písku již v minulých letech ocenila odborná i laická veřejnost a stalo se také inspirací dalším městům. Díky němu se daří lépe hmyzu a zlepšuje se mikroklima městského prostředí. Nově vytvářené ornamenty navíc mozaiky vizuálně zatraktivňují pro místní obyvatele,“ uvedl koordinátor městské zeleně Ondřej Kofroň.

Boj se suchem 

Mozaikové sečení je jedním ze způsobů boje se suchem. Jeho základem však je lepší hospodaření s dešťovou vodou. „U všech nových zpevněných ploch, jakými jsou parkoviště, komunikace či chodníky, jsou upřednostňovány polopropustné nebo propustné dlažby. Pokud je z nějakých důvodů nelze použít, přistupuje se alespoň ke spádování dešťových vod do okolních ploch zeleně, mnohdy i za pomoci větších mezer v obrubnících,“ upřesnil Ondřej Kofroň. U některých parkovišť se dokonce objevily vsakovací pásy, které jsou dosázeny vhodnými trvalkami.

V Písku se zvyšuje i podíl květin ve formě liliových luk, nové mobilní zeleně v centru města, nebo nových letničkových a trvalkových záhonů, které slouží i hmyzu. K lepšímu zdržování vody v krajině přispívají i nově zakládané květnaté louky.