Příznivci vojenské historie při návštěvě jásají nad vystavenými exponáty. Nejeden mužský návštěvník zde zavzpomíná na časy, kdy byl sám povolán do vojenské služby a na dva roky odveden od rodiny často na druhou stranu republiky. Palandy se zeleným povlečením, nefunkční znehodnocené, ale autentické dobové zbraně, výstava vojenských uniforem, dobově vybavená místnost velitele PS a mnoho dalšího z časů, kdy část naší republiky byla obehnána železnou oponou a pohraničníci bedlivě střežili.

Předseda KVH Rozvadov Květoslav Hladík společně s dalšími členy spolku věnují chodu a rozšiřování muzea většinu volného času. Jejich cílem rozhodně není propagovat nutnost návratu hlídání hranice a už vůbec ne tehdejší ideologii. „Muzeum pouze představuje tehdejší život pohraničníků, kteří neodmyslitelně patří k historii naší země,“ vysvětluje Hladík.

Vybudováním muzea si splnil svůj sen, protože vojenské věci - uniformy, odznáčky, zbraně – sbírá od dětství. „Musím přiznat, že provoz muzea zabere spoustu času, o to více jsem rád za přátele, kteří zde pracují se mnou. Místopředsedkyně klubu Jarka Burianová je sice žena, ale práce zastane skutečně mnoho a přináší spoustu dobrých nápadů,“ nešetří slovy chvály Hladík.

A klub má ve svých řadách několik týdnů i novou členku Natálii Šmejkalovou z Tachova. „Táta mne od mala vozil po vojenských muzeích a mě se to postupně zalíbilo natolik, že jsem začala sama sbírat exponáty československé armády, především ženské vojenské uniformy. Jednu z nich mám právě na sobě,“ vysvětlila Deníku.

Muzeum pohraniční stráže na Rozvadově:

Muzeum Pohraniční stráže Rozvadov | Video: Deník/Monika Šavlová

Veškeré vystavené exponáty, výstroj a výzbroj, jsou z části z vlastních sbírek členů vojenského historického klubu, část jich dostali darem anebo získali objížděním nejrůznějších burz. Činnost KVH Rozvadov je pestrá. „Mapujeme trasy signálních stěn, to jsou takové ty drátěné zátarasy, od vzniku pohraničních stráží až do revoluce,“ říká mladý člen Filip Burian.

„V padesátých letech byly signálky blízko hranice a bylo v nich vedeno vysoké napětí, které narušitele usmrtilo. V šedesátých letech bylo vysoké napětí zrušeno a signálky se posunuly blíže směrem do vnitrozemí,“ vysvětluje nadšeně. „V osmdesátých letech se signální stěny přetrasovávaly na otevřený prostor, ale vedla různě dle členitosti terénu,“ dodává.

Péče o památníky

Dále se členové věnují renovaci uniforem, které jsou v muzeu vystavené. Snaží se, aby návštěvníci mohli srovnávat, jak se s dobou měnil střih a vzhled vojenských uniforem. „Mapujeme a prozkoumáváme vesnice v pohraničí,“ vypočítává další činnost Květoslav Hladík. Členové klubu navíc pečují o památníky, které připomínají místa, kde ve službě zahynuli pohraničníci, ale jdou v historii i dále a snaží se udržovat památníky příslušníků četnictva a finanční stráže v roce 1938.

close Muzeum pohraniční stráže na Rozvadově připomíná nedávnou historii, kdy pohraničníci střežili hranice. info Zdroj: Deník/Monika Šavlová zoom_in Muzeum pohraniční stráže na Rozvadově připomíná nedávnou historii, kdy pohraničníci střežili hranice.

Mezi oblíbené muzejní akce patří Dny otevřených dveří, kdy členové KVH chodí v dobových uniformách a zároveň se zde v tuto sjíždějí členové spřátelených klubů z vnitrozemí. KVH Rozvadov navíc pořádá naučné akce v pohraničí. „Snažíme se, aby lidé poznali krásy pohraničí včetně míst téměř nedotčené přírody,“ vysvětluje Hladík. Ten je navíc majitelem vojenského vozidla UAZ, které na požádání návštěvníkům muzea také rád představí.

„S manželkou rádi cestujeme po pohraničí. Jezdíme do Lesné a okolí. Sice jsem nesloužil u pohraničníků, ale tady jsem si zavzpomínal na svoje vojenská léta, to je pravda,“ usmívá se Jaroslav Fikar z Heřmanovy Hutě, který se do muzea vypravil s manželkou a vnoučaty a s Květoslavem Hladíkem, který rodinku po prostorách provedl, si dlouze o vojně popovídal. Nakonec neodolal nabídce a zkusil se položit na spodní postel železné palandy. „Moc se nám tady líbilo, je to opravdu zajímavé,“ dodává paní Fikarová.

Blíží se rekonstrukce

Muzeum zanedlouho projde rozsáhlou rekonstrukcí. V budově budou vyměněna okna a dojde k opláštění a zateplení celé budovy. „Jsme vděčni starostovi a vedení obce Rozvadov za finanční podpory, bez níž bychom rekonstrukci jen těžko zvládli,“ říká Hladík.

A do budoucna zde plánují obnovit vedle muzea funkční signální stěnu napojenou na signální přístroj v muzeu. „Bude to autentická ukázka ostrahy státní hranice,“ upřesnil další z členů Michael Kraus.

Návštěvu muzea je možno absolvovat nahodile, ale nebudete mít jistotu, že zde někdo ze členů KVH Rozvadov bude. Provozovatelé doporučují objednat si prohlídku dopředu telefonicky. Kontakt je k nalezení na facebookovém profilu Rozvadovská pohraniční rota – Kota 233 Muzeum.