Africký mor prasat (AMP) je nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých. Virus je velice odolný a zůstává infekční řadu měsíců ve zmraženém či sušeném mase z nakažených zvířat. Nemoc je nepřenosná na člověka a jiné druhy zvířat. Nemocní a uhynulí divočáci jsou zdrojem onemocnění pro domácí prasata. Při zavlečení AMP je rozhodující včasná detekce, která se provádí vyhledáváním a vyšetřováním uhynulých divočáků.

„Otázka už není postavená tak, jestli se k nám dostane, ale kdy to bude. A obávám se, že to bude relativně brzy,“ říká předseda Okresní myslivecké jednoty Náchod Petr Urban. Ten má informace od zdroje přímo z polského Valbřichu, kde se na začátku týdne objevilo nejnovější ohnisko nákazy.

Jak informoval valbřišský zpravodajský portál Dziennik Wałbrzych, více než stotisícové město a jeho přilehlé okolí bylo označeno za oblast s výskytem afrického moru prasat. AMP byl zjištěn u uhynulých divočáků nalezených v blízkosti železnice poblíž ulice Piotrowskiego v oblasti Szczawno-Zdrój. "Případ je velmi vážný, nejprve byla nemoc zjištěna u dvou divočáků a ve středu byl další kus nalezen ve velkém parku ve městě," potvrdil redaktor internetového deníku Jacek Zych.

Rozhodnutím Dolnoslezského vojvodství byly za oblasti kontaminované africkým morem prasat ve volné přírodě označeny obce Głuszyca a Mieroszów, jejichž katastry bezprostředně sousedí se státní hranicí v oblasti Broumovska. „Pokud se bavíme o tom, že je to už takto blízko hranic, tak to je na spadnutí,“ očekává Urban.

Ochranu včel před rozmary počasí nebo krádeží úlů zajistí nová aplikace. Vyvinuli ji badatelé z brněnské techniky.
OBRAZEM: Ochrání a ušetří čas. Včely v úlu zkontroluje aplikace

Myslivci se proto společně s veterinární správou na možnost prasečího moru na české straně hranice připravují. „Priorita, která se osvědčila ve státech, kde se mor objevil, je rychlá likvidace uhynulých prasat. Virus je velmi odolný a kadáver je proto největším nebezpečím pro roznos,“ říká Urban s tím, že připraven je i v případě nutnosti asanační ústav Žichlínek na Lanškrounsku.

Že je region v bezprostředním ohrožení, potvrdil i ředitel krajské sekce Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj Aleš Hantsch. „Koordinujeme činnost s ostatními krajskými veterinárními správami. Společně připravujeme jednotlivé kroky, které by spočívaly v sérii jednotlivých veterinárních opatření a z nich vycházejících zákazů, proškolování osob a tak dále,“ tvrdí Hantsch s tím, že veterinární správa je na možnost výskytu prasečího moru v regionu připravena.

S tím souhlasí i zástupce myslivců. „Moje obavy, abychom nezaspali a připravili se na výskyt moru, se nenaplnily. Myslím si, že na to určitě připraveni budeme,“ věří předseda okresní myslivecké jednoty, že všichni zainteresovaní dělají maximum.

Houbaření. Ilustrační foto
Podmínky pro růst hub jsou ideální, říká mykolog. Boom ale teprve nastane

Jen pár stovek metrů od polské hranice v Broumovském výběžku hospodaří Zemědělské družstvo Šonov. Zabývá se i živočišnou výrobou, v prasečáku má téměř 160 prasat. Předseda Vladimír Grusman o AMP v blízkosti hranic nevěděl.

„Jste první, kdo mi to říká. Nicméně my už jsme před několika lety museli přijmout určitá bezpečnostní opatření. Musí být zavřená samotná budova odchovny prasat, která je navíc celá oplocená. Je to samostatná jednotka, všechno je pod zámkem uzavřené, krmivo je zabezpečené. Jedeme podle tohoto režimu druhým rokem,“ přibližuje předseda družstva. Nemá obavu, že by jim AMP mohl ohrozit a zdecimovat celý chov. Mortalita u domácích prasat je totiž v podstatě stoprocentní. „Máme vše zabezpečené, jak má být, takže snad nám nic nehrozí. A navíc věřím šonovským myslivcům," dodává Grusman.