S příchodem lovecké sezony se na polích a mezích neobjevují jen myslivci a lovečtí psi. V pohotovosti jsou také policisté, kteří kontrolují, jestli třeba účastníci honu nejsou pod vlivem alkoholu.

Krátce po čtvrt na osm vyrážíme od sídla Územního odboru vyškovské policie na první kontrolu. „Každý hon se musí nahlásit na příslušný odbor životního prostředí, který nám pak informace předá. Rozhodně se ale nedá stihnout vše. Už třeba kvůli tomu, že hony většinou začínají v osm hodin. Před jejich začátkem tak zkontrolujeme nanejvýš dva. Ostatní se kontrolují mezi lečemi přímo v poli,“ vysvětluje mluvčí vyškovské policie Alice Navrátilová, která se sobotní akce také účastní.

Najít ovšem místo, kde myslivci hon pořádají, je někdy pěkný oříšek. V Habrovanech se v sobotu měli myslivci sejít na návsi u rybníka. Tam je ovšem pusto a prázdno. Objíždíme vesnici a lovce nakonec nalézáme v místní hospodě. Přece jen už po ránu mrzne, tak proč přešlapovat venku.

V lokále nabitém muži v kamizolách stojí na stole jediná sklenice piva. Už od pohledu však její konzument nepřišel na sobotní leč. Ostatní popíjí čaj nebo kofolu. Jedinou "drogu", kterou si tady někteří lovci dopřávají, je ranní dávka nikotinu. Tu jim ovšem žádný předpis nezakazuje.

Důkladná kontrola

Slova se ujímá kapitánka Irena Diblíková ze Služby pro zbraně a bezpečnostní materiál z krajského ředitelství v Brně, která má sobotní akci na starosti. „Nachystejte si zbrojní průkaz, průkaz zbraně, lovecký lístek a doklad o pojištění. Postupně pak můžete chodit k nám,“ informuje přítomné a na jednom ze stolů rozbaluje svůj úřad.

U každého účastníka nejdřív policistky ověří, zda má platná oprávnění potřebná pro držitele zbraně. Potom prohlédnou jeho zbraň a zkontrolují, zda čísla na hlavni a baskuli, neboli závěru, odpovídají údajům v průkazu zbraně. Nakonec provedou dechovou zkoušku, jestli náhodou myslivec není pod vlivem alkoholu.

U předsedy habrovanského mysliveckého spolku mezitím zjišťuji, jaký hon v sobotu myslivci pořádají. „Je to náš letošní první hon na drobnou zvěř, to znamená na zajíce a bažanty. Letos plánujeme tři hony,“ říká Libor Korčián.

Kontrola v Habrovanech končí bez jediného problému. „Ještě připomínám, že na lovu je zakázáno používat automatické a poloautomatické zbraně,“ upozorňuje Irena Diblíková.

Odjíždíme na další hon. Tentokrát do Tučap. Tam už ale lovci kráčí polem, a tak pokračujeme do Drnovic. Tamní myslivci, na které narážíme hned na začátku obce, nejsou z přepadové kontroly zrovna nadšení. Trochu zjihnou, když z auta vystoupí čtyři dámy v uniformách. „My se přece známe. Vy už jste tady byly, ne?“ ptá se hospodář drnovických myslivců. „Ano, před dvěma roky,“ potvrzuje Irena Diblíková. Ledy jsou definitivně prolomeny.

Úřaduje se v autě

Policistky si zřizují provizorní úřadovnu ve služebním autě. „Kontrola dokladů totožnosti a dechová zkouška se týká také honců,“ oznamuje Irena Diblíková a dva honci si odchází do auta pro občanské průkazy. Také u Drnovic nenachází hlídka žádné pochybení, a tak se rozloučíme a vracíme se zpět do Habrovan na slavnostní nástup.

Ten bohužel nestíháme. Myslivci už jsou na cestě do Čechyně, kde se lov koná. Když tam dorazíme, hospodář už rozdává poslední pokyny před honem. Když se ho ptám na několik otázek, neodpustí si jeden z jeho kolegů uštěpačnou poznámku. „Ty nemáš tiskového mluvčího?“

Když odtud odcházíme, už skoro nepatříme mezi nevítané návštěvníky. „Dojděte pak na guláš,“ dostává se nám od dalšího muže v zeleném pozvání. „Hlavně foťte ty, co jsou fotogeničtí! Třeba já se jmenuju Holub a ukážu vám holuba v letu.“

A opravdu zapózuje s roztaženýma rukama. „Ale ne že pod to napíšete, že jsem byl napité!“ dodává okamžitě. Tak to určitě ne. Ranní kontroly v Habrovanech a v Drnovicích neodhalily žádného hříšníka, který by se před honem posilnil sebemenší stopečkou alkoholu. Policistky z krajského ředitelství však už vyrazily na další hony. Tak snad bude jejich skóre taky nula.