Celou zahradu mezi Blanskem a Olešnou přeryli například rodině Marie Kotkové. „Divočáci tam začali lézt, když napadl první větší sníh, nezastavil je ani plot, ani to, že tam máme psa. Přitom jsme na zahradě měli všechno uklizené, nevím, co tam hledali. Teď máme úplně poničené záhony jahod, všude jsou velké drny, jak dopadly cibule narcisů a tulipánů, to zjistíme až na jaře. Po nájezdu prasat budeme zahradu dávat do pořádku aspoň dva až tři měsíce,“ popsala Marie Kotková. Podle ní divočáci zplundrovali také zahrady v okolí, rozryté jsou i přístupové cesty. Kotkovi se nyní snaží získat od myslivců speciální nátěr na plot, který by měl černou zvěř odpuzovat.

Na zahrádku v Olomučanech se prasata dostala také Jiřímu Kopkovi. „Rypákem si zvednou spodní napínací drát plotu, podhrabou se a jsou tam, kam chtějí,“ popsal zahrádkář. Tomu sice zatím větší škody nenadělali, ale přesto má obavy, aby mu něco nezničili. „Lákají je neudržované zahrady, kam majitelé chodí třeba jen občas. Pod mou zahrádkou bohužel jedna taková je,“ doplnil zahrádkář.

Jednatel Okresního mysliveckého spolku Jaroslav Zelený potvrzuje, že divoká prasata jsou přemnožená a způsobují mnohé škody. A to už řadu let. Zelený ví o tom, že divočáci plenili například zahrádky na Starém Blansku. „Nebyly žaludy ani bukvice, svůj vliv měla také loňská červnová vichřice, která poničila některé části lesa. Kvůli následné těžbě a úklidu polomů byla prasata z lesů vytlačena na okraj, a tak se dostala například na zahrádky na Starém Blansku,“ uvedl Zelený.

Chutná jim kukuřice

Podle něj mají prasata hlad, takže ani v zimě před nimi nejsou zahrádky v bezpečí. „Pokud jsou někde třeba jablka, chodí tam tak dlouho, dokud tam něco je,“ dodal. Právě na Starém Blansku škody se zahrádkáři řešili myslivci v poslední době už několikrát. „Situace tam byla taková, že jsme tam dokonce měli mimořádný odstřel na nehonebním pozemku. Protože i když se myslivecká sdružení působící v okolí snaží intenzivně lovit, všechno se ohlídat nedá,“ doplnil jednatel myslivců.

Divoká prasata působí značné škody také zemědělcům. Rájem pro černou zvěř jsou zejména pole, kde roste kukuřice. „V podstatě všude, kde zasadíme kukuřici, tak na ni prasata přijdou. Sežerou ji, poničí porosty a pak se tam nedá sklízet. Rozrývají i louky, škody dělají třeba i v řepce. Někdy jsou škody větší, jindy menší, ale jsou každý rok,“ uvedl ředitel Agrospolu Knínice Ladislav Menšík. Například loni divočáci knínickým zemědělcům sežrali nebo poničili kukuřici na pěti hektarech z dvanácti u Vážan. Když jsou škody větší, tak zemědělci požadují náhradu na mysliveckých sdruženích, která mají honitby pronajaté. „Je to tak dané i v zákoně. Pokud je to únosné, necháme to být, ale když je škoda větší, tak prostě musí zaplatit,“ dodal Menšík.

Jaroslav Zelený přiznává, že přemnožené divočáky se myslivcům jen těžko daří odstřelem dostat na únosnou mez. „Lovíme je celoročně, ale stavy se nedaří snižovat. V tomto mysliveckém roce myslivci na honitbách Blanenska ulovili už minimálně dva tisíce kusů, další ještě přibudou. Myslivecký rok končí třicátého března, takže přesná čísla ještě neznáme,“ přiblížil myslivec. Divoká prasata se neloví snadno, protože vylézají až po soumraku. V lese je však potmě dobře vidět jen několik nocí v měsíci v období kolem úplňku. Černá zvěř se navíc rychle množí, bachyně běžně mívá osm až deset selat.

Čtěte také:Za ulovené divočáky dostávají od zemědělců krmivo