Archeologové detailně prozkoumávají prostor mezi lipami, aby zjistili, zda je nádrž studny pouze zakrytá či zasypaná. Studna podle historiků ztratila svou funkci na počátku dvacátého století.

„Zatím jsme zde našli velké množství zlomků keramiky z různých historických epoch. Nejmladší pocházejí ze 17. a 18. století, ale objevili jsme i starší středověkou keramiku - zlomky hrnců, zdobených vlnicemi a horizontálními rýhami. Jsou z období raného středověku, kdy bylo v prostoru na Horním náměstí hradiště,“ upřesnil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Mezi nálezy jsou i zlomky kuchyňské keramiky z období pozdního středověku, tedy z přelomu 15. a 16. století, včetně několika zlomků reliéfně zdobených komorových kachlů.

„Zajímavostí je i doklad nejstaršího osídlení v podobě pravěké keramiky kultury věteřovské skupiny, jejíž osídlení bylo na Horním náměstí zachyceno už dříve,“ upřesnil. Obyvatelé věteřovské skupiny osídlili náměstí v 16. století před naším letopočtem.

Badatelé odkryli také betonový záklop původní studny, jenž je zachycen i na dobových fotografiích. „Tvoří ho betonové obdélné desky, které známe i z historických snímků,“ poznamenal.

Narazili ale i na vnější plášť konstrukce původní studny, vyzděný z lokálního travertinu.

„Neznáme přesně dobu, kdy studna na Horním náměstí vznikla, ale snažíme se zachytit vrstvu, ze které byla zahloubena do štěrkového podloží do hloubky 10 až 12 metrů, tedy do úrovně spodní hladiny řeky Bečvy. Předpokládáme, že byla studna hloubena až na tuto úroveň,“ soudí Zdeněk Schenk.

Pískoviště v 70. letech

Pro archeology je bádání malým dobrodružstvím, během kterého se vracejí v čase. Studna zřejmě ztratila svou funkci po zavedení městského vodovodu v roce 1903.

„Počátkem 20. století se na Horním náměstí konaly trhy, mnozí pamětníci vzpomínají i na pískoviště, které tu bylo kdysi v sedmdesátých letech. Dokládají to i nálezy haléřů - třeba desetníku z roku 1962 nebo dvacetníku z roku 1978. V posledních třiceti letech je tento prostor neměnný,“ doplnil.

Výzkum bude pokračovat i po Velikonocích.

„Zdokumentujeme technický stav původní studny, její hloubku a parametry. Jen doufáme, že nebude zasypaná. Pokud ano, rádi bychom ji v rámci druhé etapy vyčistili a prozkoumali, jaké tajemství ukrývá. Mohou se v ní nacházet zajímavé artefakty z různých historických epoch,“ uzavřel archeolog.