Podle měření odborníků z oddělení Geografických informačních systémů Správy KRNAP dosáhl maximální výšky 14,5 metrů. Více sněhu bylo na Mapě republiky naposledy v zimní sezoně 2004/2005, a to 15,4 metry. Tehdy sníh roztál až 22. srpna, nejpozději během dvacetiletého sbírání dat. Podle odhadů národního parku letos zmizí sníh s největší pravděpodobností do konce června. V loňském roce sníh odtál 28. května, předloni 4. června.

Pracovníci Správy KRNAP provádějí v této sezoně vůbec poprvé měření dronem. Při pátečním zkoumání Mapy republiky zjistili 8,13 metrů vysokou vrstvu sněhu. Sněhové pole Mapa republiky dosahuje velikosti 3,5 hektarů.

„Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií dvacet let. Poslední rok dokonce s pomocí dronů. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ vysvětlil botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.

Mapou republiky se označuje sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. „Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh tam zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které tam pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky,“ vysvětlil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

„Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky,“ přiblížil Drahný, odkud se vzalo pojmenování Mapa republiky.

Protože se dnes nachází v I. zóně Krkonošského národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.