Ještě v polovině května byl na Pustevnách sníh a počasí práci venku nepřálo. „Pokračovala ještě zimní etapa, kdy jsme uvnitř stavby dělali rozvody infrastruktury. Je jí opravdu hodně, ať už je to elektřina, zdravotně technická instalace, vzduchotechnika či hasicí systém,“ přiblížil stavbyvedoucí Viktor Prudík z firmy Archatt. Řemeslníci pracovali také na vnitřních omítkách či truhlářských prvcích.

Žižkovská věž v polských barvách.
Praha se studenty nasvítila rozhlednu a vysílač v polských barvách

Nyní se práce „stěhují“ také ven. Budou se dokončovat nátěry fasády, osazovat zdobné prvky a natírat střecha. Řemeslníci pracují s tradičními olejovými barvami. „Vracíme se tím k technologii, která byla kdysi opuštěna. Dnes už se takto barvy moc nedělají, protože se s nimi pracuje nepohodlně, máme chytřejší barvy. Tyto olejové jsou ale kvalitnější,“ ujišťuje stavbyvedoucí.

Chystají se i terénní úpravy

Po dokončení nátěrů odstraní řemeslníci lešení a pustí se do terénních úprav. „Infrastrukturu, konkrétně propojení stavby s potřebnými přípojkami, jsme stihli už na podzim. Teď bude třeba terén porovnat,“ popsal Viktor Prudík. Po stavební stránce bude podle něj Libušín hotový do konce října tohoto roku.

K řemeslníkům pracujícím na stavebních částech památky se už připojili také restaurátoři. Jejich úkolem je obnova původních maleb zdobících interiér Libušína. Národní památka má po obnově získat podobu, jakou měla před rokem 1925. I proto dojde v interiéru k některým změnám oproti stavu před ničivým požárem v roce 2014.

Ilustrační foto
Část obce na Olomoucku je bez vody. Obyvatelé si i přes zákaz napustili bazény

Týká se to právě grafit na stěnách, nahradí je kresby postav vytvořené technikou seko. Nepůjde tedy o vyškrabávání do omítky, ale nátěr na suchou omítku. „Naši odborníci vyzkoumali, že původně byly tyto nátěry vytvářeny právě touto technikou. Takže se i v tomto vrátíme až před rok 1925,“ uvedl Jindřich Ondruš, ředitel rožnovského Národního muzea v přírodě, které památku spravuje.

Restaurátoři při práci vycházejí z fotografií zachycujících původní stav.„Některé jsou až z šedesátých let. Jedna z postav byla ztransferovaná a je uložená v muzeu ve Vsetíně. S tou jsme začínali. V tomto případě je míra autenticity velmi vysoká,“ přiblížil restaurátor Michal Šrůtek. Od této malby se odvíjí také styl, který restaurátoři používají při dalších figurách.

Michal Šrůtek připomněl, že autorem čtyř původních skic na Libušíně byl Mikoláš Aleš. Šlo o kresby zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta. Alšova námětu se přidržel akademický malíř Karel Štapfer, který Libušín vyzdobil dalšími malbami.

Pasáž Jalta po téměř dvaceti letech otevřely osobnosti jako Leoš Mareš, Libor Bouček nebo Bolek Polívka. Byla zavřená zhruba dvě desetiletí.
Pasáž Jalta ožívá. Slavnostní otevření moderoval Leoš Mareš, zpíval Michal David