Archeologové porovnávali DNA 340 dnes žijících lidí a 75 vzorků získaných z kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech. Zjistili, že osmnáct respondentů je téměř jistě potomky lidí z doby Velké Moravy, případně z následujícího období. "Máme bezpečně doloženo, že mezi námi žijí lidé, jejichž předci byli pohřbeni na Sadské výšině od 9. do 13. století," řekl vedoucí Centra slovanské archeologie Luděk Galuška.

Výzkumu se účastnili muži i ženy z vybraných měst a obcí Uherskohradišťska a okolí. Šlo mimo jiné o nositele příjmení, o němž se v obcích traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti. Podle generálního ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka se odborníci při výzkumu obraceli na lidi, jejichž rodiny žily na zmíněném území v 16. a 17. století, což mohli prokázat například zhotovenými rodokmeny, případně šlo jejich předky dohledat v dobových pozemkových knihách.

Pohříbání již v devátém století

Genetický výzkum představuje jen část celkového zkoumání pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech. Kromě archeologických nálezů se odborníci zajímají například o stravování lidí žijících zde v raném a vrcholném středověku, zabývají se antropologickými výzkumy i historickými studiemi. Výstupem zkoumání bude knižní trilogie nazvaná Uherské Hradiště-Sady s podtitulem 500 let křesťanství ve střední Evropě. Její první díl by měl podle Galušky vyjít ještě letos.

V Uherském Hradišti-Sadech se pohřbívalo už v devátém století, tedy v době Velké Moravy, ale i v následujících třech až čtyřech staletích, kdy na místě stál kostel. V jeho okolí bylo pohřbeno více než 870 lidí, jde tedy o nejrozsáhlejší kostelní pohřebiště z dané doby v České republice.

Centrum slovanské archeologie zřídilo Moravské zemské muzeum Brno v Uherském Hradišti jako své pracoviště od dubna 2015. Archeologové muzea však působí na Uherskohradišťsku od poloviny 20. století.