Po tříleté rekonstrukci se objekt dočkal znovuzrození, i když nějakou dobu už slouží veřejnosti, v pondělí 6. června odpoledne se konalo jeho slavnostní otevření. V přízemí se nachází malá kavárna s výstavním prostorem a historická lékárna, v patře potom návštěvníci mohou vyrazit na dva prohlídkové okruhy. V pondělí se setkali nejen s Petrem Vokem, jeho příběhem i poklady, ale i s mistrem Leonardem da Vinci, kterému je věnována aktuální podkrovní výstava.

Za úspěšnou obnovou Zámecké lékárny stojí dva místní patrioti, Petr a Miroslav Ježkovi. O fungování multifunkčních prostor, které nabízí dva stálé okruhy na téma historie domu, doprovodný program v podobě koncertů, divadel, gastronomických akcí a přednášek se stará ředitelka Lenka Želivská a koordinátorka provozu a akcí Petra Jamrichová.

Vodní elektrárna v Rudolfově je kulturní památkou, která prošla velkou obnovou. Nyní se otevře veřejnosti.
Její stavbu provázel obří skandál. Nyní se elektrárna Rudolfov otvírá veřejnosti

Při slavnostním otevření Miroslav Ježek uvedl, že to není pouze jeho zásluha. „Dům jsme koupili před sedmi lety, nalijme si čistého vína, oprava se nám povedla i díky dotačním titulům, které pokryly téměř polovinu investičních nákladů, takže to nebylo jen z našich zdrojů. Navíc se na celém projektu podílela hromada lidí z různých odvětví, i oni všichni si zaslouží poděkování,“ vysvětlil a popřál domu, ať slouží dobře svému účelu. „Užijte si to a bavte se, kvůli tomu jsme to dělali,“ dodal Miroslav Ježek.

Zámecká lékárna je otevřena každý den od 9 do 17 hodin, v létě až do 19 hodin. Na nádvoří se o prázdninách uskuteční také koncerty, divadelní představení, besedy a přednášky se zajímavými osobnostmi. Rekonstrukce sklízí také ovace. Vyhrála jihočeské kolo soutěže Památka roku 2021 a v celostátním finále skončila třetí.

Červený portál z 19. století 

Paláci vrátili původní barvu a do interiéru se vstupuje replikou kouzelného červeného portálu z 19. století. Uvnitř lze obdivovat i restaurovaný dobový nábytek jako křesla, truhlice, či almary. Dům sám o sobě je poklad. „Z hlediska architektury je to opravdu poklad, máme tu renesanční omítky, klenby, ostění, dochovaly se i malby stropu z 19. století. Nejhezčí období je od výstavby v roce 1605 do smrti Petra Voka, tento příběh je ústředním motivem, který představujeme návštěvníkům,“ konstatovala ředitelka Zámecké lékárny.

Petr Vok byl bonviván, nadčasová osobnost a kolovalo o něm mnoho mýtů. V lékárně se objevuje jeho postava hned v několika podobách. „Jde o elektronické vizualizace, skutečné obrazy, figurínu, ale i pohybující se živou osobu. Zdůrazňujeme jeho nadčasovost, historický i umělecký odkaz ve všech podobách,“ prozradila.

Pilu chce rodina zpřístupnit veřejnosti.
Rodina opravila technický klenot. Je to naše srdcová záležitost, říkají o mlýnu

Třeboňští tak mohou být právem hrdí, že si jejich město Petr Vok vybral za sídelní a dožil zde. I on sám by byl určitě pyšný, že jeho pokladnice znovu ožila. „Do Třeboně přinesl cenné kulturní i intelektuální dědictví. S ním se sem kromě knih a rozličných sbírek přestěhovalo i 140 osob patřících ke dvoru. Město se tak stalo činné i v oblasti diplomacie, na zámek v té době putovali kurýři s mnoha důvěrnými sděleními,“ zmínila.

Opravy třípatrové národní kulturní památky postavené v letech 1605-1608 vyšly na 150 milionů korun, z toho 80 milionů pokryla dotace Evropské unie z IROP. V novodobé historii v nemovitosti fungovala lékárna a byly zde nájemní byty. Objekt se před renovací nacházel v havarijním stavu.