Když odborníci v lednu po téměř dvou staletích otevřeli kryptu pod kutnohorskou kostnicí, zjistili, že je suchá a stavebně úplně v pořádku. Původně se mylně domnívali, že podloží pilířů kostnice je vytlačováno do krypty. Následné sondy pak ukázaly, že památka stojí na sprašovém podloží. „Když se zavodní, tak je málo únosné,“ uvedl Aleš Pospíšil.

Poukázal na to, že v podobných případech se na budovách většinou objevují trhliny, u kostnice je ale vše jinak. „Ta stavba se naklání jako celek, jakoby plave,“ poznamenal památkář.

Naklonění kostnice je podle něj zřetelné i na 80 let starých fotografiích, nejde tedy o čerstvý jev. „Tohle bude záležitost třeba 400 let stará. Dejme tomu, že se za 400 let potopila o 20 centimetrů,“ odhadl Pospíšil. Někde prý četl, že se památka každý rok nakloní o milimetr, to je ale podle něj nesmysl. Z tohoto důvodu by nedoporučoval nějaké radikální řešení.

Zda budou nějaká opatření nutná, ukážou až výsledky měření

Odborníci nyní v kostnici instalovali měřiče deformací, aby zjistili, do jaké míry se památka dále naklání a zda tento proces třeba už neskončil. Zařízení dlouhodobě měří určité cykly. Badatelé tak zjistí, jak se projevuje například jarní stoupání hladiny spodních vod. Po třech letech chtějí údaje vyhodnotit a zvolit další řešení, například instalovat piloty a podobně. „Když se ale třeba zjistí, že to nepokračuje, tak proč tam vnášet nějaké nové prvky?“ namítl Pospíšil.

Kostnice je jednou z nejnavštěvo­vanějších kutnohorských památek. Někdejší hřbitovní kapli ze 14. století zdobí téměř výhradně lidské kosti, které jsou pozůstatkem asi 40 tisíc obětí moru a husitských válek. Do nynější podoby je srovnal řezbář František Rint.

Čtěte také: 'Expedice Krypta': Santinimu dlužíme omluvu