Moderní zařízení určené k boji proti špačkům pořídila za čtyři sta tisíc korun obec. Ta je vinařům dala k užívání. „Důvodem byly stížnosti na hlučná plynová děla, která lidem a školákům bouchala pod okny. Viniční trať totiž přímo sousedí se zástavbou prvních rodinných domů v obci. A taky se základní školou. Momentálně jedeme v takovém testovacím modu, abychom věděli, zda a jak laser vůbec funguje. Velkou výhodou je, že je zcela tichý a pokryje velkou plochu vinic,“ vysvětlil hospodář a jednatel spolku Vinaři z Rakvic Vladimír Minařík.

Nad vinohrady v této viniční trati donedávna totiž nebděla jen plynová děla spolku vinařů, ale i soukromníků. Nezřídka se stávalo, že rušila obyvatele přilehlých domů i v noci. Tedy v době, kdy i špačci spí. „Když jsem byl ještě v minulém volebním období v zastupitelstvu, začaly se množit stížnosti především od lidí z okrajové části dědiny. Hledali jsme proto nějaké řešení. A právě laserové dělo se nabízelo. Vzhledem k tomu, že umí pohlídat až deset hektarů vinohradů, jde o věc dost efektivní,“ pokračoval vinař Radovan Foukal, který má obsluhu laseru na starosti.

Především doba před vinobraním a během něj je podle starosty obce Pavla Rouse o ohleduplnosti a vzájemném respektování se mezi vinaři a místními obyvateli. „Stížnosti se nám opakovaly každoročně. Především ze strany lidí, jichž se rány z plynových děl bezprostředně dotýkaly. Z většiny šlo o děla soukromníků, kteří je nevypínali ani v noci. Dělalo to zlou krev. Před pár lety jsme chtěli pozměnit vyhlášku a uskutečnilo se i měření hluku s hygienou. Dalším z opatření pak bylo právě zakoupení laseru, který jsme ovšem loni už nestihli zprovoznit,“ upřesnil rakvický starosta.

Vláha se do vinohradů dostává jinak než dřív, jako blesková povodeň nebo přívalový déšť. Vinaři se vodu snaží udržet, aby neodtékala. I za využití zelených prokypřovacích směsí v řádcích, jako skupina Bohemia sekt u Bzence na Hodonínsku
Divoká zeleň proti suchu. Vinaři sázejí jetel, ředkev či pohanku

Více klidu budou mít na učení i školáci. „Nemyslím si ale, že právě škola by byla hlavním důvodem pořízení jiného typu zařízení k plašení špačků. Spíše jde o místní lidi, ani mně by asi nebylo příjemné, kdybych tu žil a za domem mi střílela děla. Děti ve škole jsou z většiny zvyklé. Ona je ta děla slyšet i tak, přestože jsou dál. Rány se rozléhají,“ zmínil ředitel rakvické Základní a mateřské školy Petr Florián.

Spolku Vinařů z Rakvic laserový paprsek aktuálně hlídá šest hektarů vinic. Nastavený je na celé ploše na čtyři zóny. „Tyhle řádky za obcí jsou totiž kratší. I tak jde ale o velkou plochu. Dá se dokonce nastavit rychlost i trajektorie paprsku. To nahoře, co vypadá jako kamera, se točí a vysílá zelený paprsek po vlnové délce, o které je známo, že špačkům vadí, ruší je a je jim nepříjemná. Jiným ptákům ale nikoli,“ vysvětloval redaktorce Deníku přímo na místě Foukal.

I vinohradníci pociťují drahotu v podobě rostoucích nákladů. Výkupní ceny klesly a drží se nízko. Ilustrační foto
Práce ve vinici se nevyplatí. Hrozny prodáváme za pakatel, bědují pěstitelé

Energii si bere zařízení, které je v provozu od šesti ráno do sedmi do večera, ze slunečních paprsků. Vypínat i zapínat jej lze na dálku přes mobilní aplikaci i bluetooth. „Jsou zde dvě baterie o čtyřiadvaceti voltech. Životnost je až pět tisíc hodin. Při čase, kdy je laser reálně v provozu, nám to tedy vychází asi na deset let fungování. Potom se zdroj laseru musí vyměnit,“ popisoval vinař.

Bezprostřední nebezpečí lidem nehrozí

Přestože hned na několika místech v blízkosti zařízení stojí bezpečnostní tabule upozorňující na laserový paprsek, žádné bezprostřední nebezpečí lidem nehrozí. „Pochopitelně se ovšem přímo do laseru nesmějí dívat. Nějaké riziko poškození zraku by zde být mohlo,“ poznamenal Foukal s tím, že laser nezasahuje ani k cestě pod vinohrady, ani na krajskou silnici vedoucí z a do Přítluk.

Pokud se zařízení osvědčí, nebrání se vinaři diskuzi o nákupu dalšího. Ovšem za předpokladu, že by se na jeho pořízení podíleli. „Náklady jsou vysoké, jako spolek bychom se na tom podílet určitě měli. Ostatně je to hlavně v našem zájmu,“ naznačil Foukal.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Díky laseru se plynová děla posunula dál ve směru mimo zástavbu na Přítluky. „Předpokládám, že v provozu bude laser stejně jako dělat až do poloviny října. V této viniční trati nemáme vysázené nejranější odrůdy,“ zmínil vinař.

Jen ve viniční trati Kozí horky a v nedalekých vinohradech za zástavbou Na Kopcech bdí nad špačky kromě laseru na deset plynových děl vinařského spolku. „Zatím moc špačky vidět není, uvidíme, co bude, až začnou zemědělci likvidovat kukuřici a slunečnici. Pak se teprve vrhnou na hrozny. Ovšem i na plynová děla si zvyknou. Sem tam někteří vinaři ještě umisťují přes keře sítě, ale je to pracné a náročné. Nám dost pomáhají taky myslivci, kteří ráno i večer procházejí rajón,“ zmínil Foukal další z opatření rakvických vinařů v boji proti špačkům.