Během kampaně nadšenci upozornili třeba v Brně na čtyři mrtvé ptáky. Případů je však mnohem více. Podle ornitologů je totiž pravděpodobnost nalezení mrtvého ptáka při kontrole během jednoho týdne nízká. „Nejčastěji jsou mezi oběťmi kosi, sýkory či červenky. Setkáváme se i s případy mrtvých vzácných druhů,“ sdělila Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické.
V celé České republice ročně zemře asi milion opeřenců po nárazu do skla. Břeclavan Figura si vzpomněl také na případ, který neměl šťastný konec. „Na jaře jsme našel čerstvě mrtvého samce lejska černohlavého. Zabil se o rozsvícenou vitrínu prodejny,“ přiblížil.
Nárazy ptáků
problém: skleněné budovy nebo zastávky
výsledek: smrt ptáků nebo vážnější zranění
čísla: v Rajhradě ošetří asi 100 ptáků ročně, 4 mrtví v Brně při týdnu Skleněného zabijáka
řešení: zabezpečení budov
Zhruba sto případů zraněných ptáků po nárazu do skla evidují také ochránci ze Záchranné stanice pro dravé ptáky v Rajhradě. „V poslední době máme hodně hrdliček. Poranění po nárazu jsou různá. Od lehkých otřesů, po poškození mozku, vnitřní zranění nebo zlomeniny zobáku,“ vyjmenoval vedoucí stanice Jaroslav Sedláček.
Zabezpečené objekty
Ornitologové proto bojují za to, aby majitelé především velkých budov, své objekty zabezpečili. „Hlavně ve velkých městech staví moderní prosklené domy. V okamžiku, kdy okolo vysázíte park, stromy se tam zrcadlí, a to je problém,“ zmínila Dobruská.
Někteří už objekty zabezpečili. Příkladem je třeba areál Heršpice v Brně. „Vyžádal si to stavební úřad. Máme velkou skleněnou plochu, odrážely se tam stromy z okolí. Zabezpečení bylo drahé, stálo desítky tisíc korun,“ uvedla Eva Čeganová, která je zodpovědná za správu objektu.
S ornitology spolupracují také představitelé Moravské zemské knihovny. Zabezpečovat proti nárazu ptáků se snaží také správci zastávek hromadné dopravy.
