Lesem se ozve mírný výbuch, vzduchem letí velké třísky a k zemi se kácí jeden ze suchých stromů, který padl v Českém Švýcarsku za oběť kůrovcové kalamitě. Nejedná se o nejapný žert nebo řádění vandalů, ale o experimentální těžbu, do které se spolu s policejními pyrotechniky pustila správa národního parku. Pokud se tato metoda osvědčí, mohla by pomoci při těžbě na těžko přístupných místech parku. 

Kůrovcové kalamitě padly na Děčínsku za oběť stovky hektarů smrkových lesů. Správa národního parku původně odumřelé lesy kácela, později se rozhodla ponechat uschlé stromy na místě. Podle názoru odborníků se díky tomu rychleji obnoví přirozený smíšený les. Právě výbuchy mají simulovat přirozený vývoj mrtvého porostu. „Odstřel má za cíl simulovat přirozenou událost jako je například zásah bleskem či zlomení větrem. Je potřeba zároveň zajistit bezpečnost v okolí turistické trasy. Vysoký pahýl i ležící kmen jsou formy mrtvého dřeva ponechaného v lese,“ vysvětluje mluvčí správy národního parku Tomáš Salov. 

Nově vysazený a oplocený jilm.
Národní park vysadil za legendární strom, který na Šumavě pokácel vítr, nástupce

Většina suchých stromů během dvou až tří let spadne, jak je možné již dnes vidět na mnoha místech národního parku. Zpravidla se zlomí ve výšce jednoho až tří metrů, po určité době přitom stačí i poměrně slabý poryv větru. Vzhledem k oblíbenosti Českého Švýcarska mezi turisty tak mohou být podobné stromy značně nebezpečné. „Okamžik, kdy ke zlomení dojde, není v pozdějších fázích rozpadu stanovitelný a proto, nejsou-li souše skáceny nebo vytěženy, představují velkou hrozbu pro návštěvníky národního parku,“ říká Tomáš Salov. 

Řízené odstřely by mohly být ve vybraných případech řešením bezpečnosti návštěvníků v lokalitách, které buď z hlediska bezpečnosti práce nebo z hlediska narušení přírodního charakteru lokality nepřipouštějí jinou další možnost než dlouhodobější uzavírku cesty. „Do jaké míry v praxi připadá využívání trhavin k odstraňování souší v blízkosti turistických tras v úvahu, ukáže následné vyhodnocení přínosů i negativních vlivů,“ dodává mluvčí správy národního parku. 

Karviná-Darkov. Most Sokolovských hrdinů (Darkovský most).
Karvinský Darkov. Lesk i bída čtvrti, kde jsou lázně, „moře“ a povede tu obchvat

K zemi za pomoci výbušnin padlo tento týden přibližně čtyřicet stromů. Na pokusu spolupracovala správa národního parku s policejními pyrotechniky, kteří si do Českého Švýcarska přivezli všechno potřebné vybavení. „Není to něco, co bychom dělali každý týden, ale máme s tím zkušenosti. Pyrotechnici si na stromech mohou vyzkoušet například chování výbušnin,“ přibližuje mluvčí policejního prezídia Ondřej Moravčík s tím, že podobné akce slouží pyrotechnikům jako součást výcviku. 

Správa národního parku důsledně dbá na to, aby lidé v národním parku neodpalovaly ohňostroje. Kácení stromů pomocí výbušnin přitom nijak tiché není. Svou hlučností připomíná úder blesku. Správa se do něj nicméně pustila v době, kdy nejsou živočichové například s ohledem na dobu rozmnožování tolik citliví.