Louku u Vysoké u Jevíčka v létě roku 2020 rozryla zvířata a mince tak šlo sbírat jak houby. Na místě se okamžitě tehdy rozjel velký archeologický průzkum. Archeologové z litomyšlského muzea objevili na pastvině dukáty, tolary, půltolary i peníze Albrechta z Valdštejna nebo rodu Šliků.

Archeologové a numismatici se nestačili divit, když se jim poklad z Vysoké dostal do rukou. V zemi ležely zlaté a stříbrné mince několik století, archeologové napočítali 7099 mincí.

Nejstarší je polský půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431 až 1434. Drtivá většina mincí pochází z konce 16. století až z 60. let 17. století.

close Nálezce pokladu u Vysoké u Jevíčka dostane od kraje odměnu. info Zdroj: Pardubický kraj zoom_in

„Jedná se o mincovní poklad, soubor mincí, který si někdo na to místo uložil. Jde o osobní pokladnu, banku, střádaný majetek možná několika generací. Není to nahodilá hotovost, kterou by si tam majitel v rychlosti ukryl,“ uvedla Dagmar Grossmannová, numizmatička z Moravského zemského muzea v Brně.

Součástí nálezu z Vysoké u Jevíčka byl i takzvaný prsten lásky.

Odměna pro nálezce 

Nálezci pokladu patří ze zákona odměna. Radní Pardubického kraje tento týden schválili dár pro nálezce ve výši 560 tisíc korun.

„Vzhledem k tomu, že zákonné nálezné se vypočítává maximálně jako hodnota drahých kovů, což může být pro nálezce demotivační, rozhodli jsme se v tomto mimořádném případu nálezce ocenit darem Pardubického kraje. Ten zohlední kulturně historickou hodnotu nálezu. Na Pardubickém kraji počítáme s tím, že takto vzácné nálezy, pokud se vyskytnou i v dalších letech, odměníme podobným způsobem,“ sdělil náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek. Návrh odměny budou 20. června schvalovat krajští zastupitelé.

Poklad se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli. V současné době ho ještě zpracovávají odborníci v Moravském zemském muzeu v Brně a brzy o něm také vyjde kniha.

V dalších letech se s ojedinělým nálezem seznámí i návštěvníci v kraji.

Co obsahoval poklad: 

Nejstarší mincí byl polský půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431–1434. Drtivá většina mincí pochází z konce 16. století až z 60. let 17. století.

Nejmladší mince jsou z roku 1671. Nález obsahoval obchodní i běžné oběhové mince. Obchodní mince (dukáty a tolary) měly velkou kupní sílu, obyčejný člověk s nimi přišel do styku málokdy. Pocházejí většinou z ciziny – severní Itálie, Nizozemí, Německa aj. Zlatých dukátů bylo 12, stříbrných tolarových mincí 36, půltolarových 12. Většinu pokladu tvoří drobné mince používané k běžnému platebnímu styku. Pocházejí především z českých a rakouských zemí. Nejčastějším nominálem je tříkrejcar (groš) dochovaný v počtu 4474 kusů. Následují krejcary a jejich násobky.

Celkově by se v 17. století dalo za tento poklad koupit buď přibližně 25 tažných koní, nebo 70 krav, 280 ovcí, či 1500 hus.