Desítka domů je totálně zdevastovaná, neobyvatelná a opuštěná. Čtyři z nich postupně radnice koupila a bourá je nebo bourat bude. Další ale zůstávají a hyzdí město dál. Naděje na jejich odstranění a vylepšení vzhledu lokality je v nedohlednu, domy a byty mají různé majitele, někdy jsou jich i stovky a nedají se kontaktovat. Lokalita má navíc i další velké potíže. Kriminalita, obří sociální problémy, obchod s chudobou, neustálé „diskotéky“, hluk do noci, drogy, nepořádek, obtěžování.

„Stojí to za… Je to tady hrozné. Sestěhovali sem a sestěhovávají hodně problémových nájemníků dohromady. To je nejhorší. Je tu na jednom místě strašně moc problémových lidí a ti dělají bordel. Nedá se tu normálně žít, kdybych mohla, měla více peněz, už jsem dávno pryč,“ hodnotí život na janovském sídlišti Tereza Hrubcová. „Pořád je tu nahlas muzika. Řev ve dne v noci, nejhorší je to v létě, okno nemůžete mít otevřené. Hodně nepořádku,“ pokračuje žena ve středním věku.

V Janově už bydlí přes 15 let. „Necítím se tu vůbec bezpečně. Večer a v noci se bojím sama chodit. Různé partičky vás pořád otravují, je to hodně nepříjemné,“ dodává.

Situace na přerovském bazéně se po zavedení opatření zklidnila.
U bazénu přitvrdili kvůli Romům: Odpoledne bez whirlpoolu, strážníci na zavolání

Přidává se k ní také další žena, čekající na autobus, který obě poveze do práce. „Katastrofa. Syna i napadli. Jsou drzí, otravují a řvou na vás. A nesmíte nic říct,“ vypráví. „Kdyby se tohle vyřešilo, bylo by to pěkné bydlení. Příroda kousek, všechno tady je. Ale takhle to je hrozné,“ doplňuje obyvatelka Janova.

A během procházky Janovem se přidávají i další místní. „Různé partičky často bezdůvodně nadávají lidem. Jsou drzí a sprostí, pokřikují na lidi. Vyjdu ven a hned od některých dětí a mladých slyším bezdůvodně nadávky. Časem si zvyknete na hodně, ale někdy se pořád bojím. Hlavně večer. Také odhazují odpadky všude, hlavně děti. A diskotéka je tu také pořád,“ říká starší žena, která právě u jednoho z upravených domů venčí svého jorkšíra.

Když procházíme Janovem, ulicemi Hamerská a Gluckova, střídá se neustále několik pohledů. Pár domů je velmi upravených, zrenovovaných, mají občas i oplocené předzahrádky, aby tam zůstával pořádek. Další jsou udržované. Sice nejsou zrenovované, ale jsou to panelové domy jako na řadě jiných sídlišť.

Často jsou ale vidět velmi zanedbané domy. Je okolo nich větší nepořádek, jsou poničené, „to nejlepší“ už mají za sebou. „Největší problémy dělají přistěhovalci. Starousedlíci jsou v pohodě, ale ti noví, ti dělají problémy. Majitelé a realitky berou jen peníze, sestěhovávají je sem. Vystřídají za rok i několik bytů. Zničí je a jdou dál. Hrozné. A pak mají kvůli tomu problémy i starousedlíci,“ říká před jedním z domů mladá maminka.

Psi a kočky žili v otřesných podmínkách v malé obci Nemanice na Domažlicku.
Horor na Domažlicku. Hladová zvířata živořila v klecích a výkalech

A pak jsou v Janově také „domy duchů“. Prázdné, neobyvatelné, totálně zdevastované bytové domy. Do jednoho z nich nakoukneme. Chybí nejen dveře, okna, výtahy, vše kovové, ale i velké části zdí, všechno vybavení. Oblečení, nábytek, sutiny, všudypřítomný nepořádek, některé „místnosti“ připomínají skládku. Narazit tu lze na bezdomovce.

Ne všichni v lokalitě si ale myslí, že je problémová. „Kdyby tady vyřešili ty prázdné domy, bylo by to lepší. Ale jinak si myslím, že je to normální sídliště. Pohoda,“ říká Marie Kolárová. Podobný názor má před jedním z poničených domů také Jolana Siváková. „Je to tady prostě jako na sídlišti. Více by se o to tady měli starat, pak by se tu žilo lépe,“ přidává se.

Domy jsou v Janově v soukromém vlastnictví. Radnice tak nemá nástroje, jak ovlivnit skladbu nájemníků. To je na majitelích bytů. A právě někteří z nich je obsazují problémovými lidmi, nevadí jim devastace domů. Je to jako začarovaný kruh. Do takového bydlení pak totiž zase nepůjdou neproblémoví nájemníci. „Má to být v zájmu majitelů, vybírat si slušné nájemníky. Některým majitelům je to ale jedno, nežijí tady, hlavně že mají peníze. Nechápu to, že si takhle nechají ničit majetek,“ povzdechne si Libor Záleský.

Problémy s drogami

Řada lidí mluví o tom, že se na sídlišti necítí bezpečně. „Ano, bojím se, hlavně večer. Ale bydlím tu už strašně dlouho a nechci se stěhovat,“ svěřuje se u obchodu s potravinami asi padesátiletá žena.

Když se podíváme na mapu kriminality, evidují policisté v Janově za květen tři vloupání do bytu a čtyři další krádeže. A také tři drogové delikty. Ostatně drogy trápí lokalitu velmi. Policisté tam také každý měsíc řeší desítky přestupků, hlavně kvůli rušení nočního klidu, udržování pořádku, problémům v soužití.
V lokalitě je služebna policie, strážníci tam mají zvýšený dohled, chtějí tam být co nejčastěji. Fungují různé neziskové organizace, asistenti prevence kriminality, daří se řada preventivních programů. Vymahatelnost postihů je v lokalitě ale malá, řešení je zatím v nedohlednu, i když se vedení města a strážníci snaží. „Pořád je to problémová, sociálně vyloučená lokalita, zaměřujeme se na ni. Je tam soustředěno hodně problémových lidí pohromadě. Situace je tam hodně složitá,“ přiznává šéf litvínovských strážníků Martin Klika.

V místě, kde v roce 2008 proběhly velké protiromské demonstrace a kde došlo ke střetům s policií, má mnoho lidí velké sociální potíže. Daří se tam obchodu s chudobou, lichvě, řada domů je velmi zadlužená, dost je tam také dětí, jejichž školní docházka je bídná.

Sídliště v ulici Jindřicha Plachty v ústeckém Mojžíři.
Ústí zvedlo ze židlí šokující video. Děti v Mojžíři kopou do seniorky

V Janově není tolik nepořádku, jako v jiných sociálně vyloučených lokalitách. Střídají se stále obydlené domy, zanedbané, udržované i zrenovované, s těmi prázdnými, zdevastovanými. Těch je v lokalitě zhruba deset. Do jednoho z nich se právě v Gluckově ulici „zakusují“ stroje. Probíhá jeho demolice, na kterou město získalo dotaci.

Demolice prázdných domů

Město nechává postupně zbourat čtyři domy, které nedávno odkoupilo od bývalých vlastníků. Po Gluckově ulici se má ještě letos bourat v Hamerské. První demolice proběhla v roce 2020, dolů půjde ještě jeden dům v Jiřetínské ulici. „Prázdné panelové domy představují bezpečnostní a hygienické riziko. Vybydlené domy nepůsobí dobře ani na stávající obyvatele, lokalitu hyzdí, vybízí k další devastaci. Jejich zbouráním se lokalita pozvedne, přibude zelených, travnatých ploch, které prostředí zkrásní,“ popisuje starostka Litvínova Kamila Bláhová.

Podle vedení města tak velké domy a v této lokalitě, navíc v takovém stavu, nejsou vhodné pro rekonstrukci. Z radnice zaznívá, že s majiteli, kteří spolupracovat chtějí, jedná a nabízí pomoc. Ty, kteří ale spolupracovat nechtějí, nedonutí.

Janovské sídliště v LitvínověJanovské sídliště v LitvínověZdroj: Deník/Hynek Dlouhý

To je také případ dalších vybydlených zdevastovaných domů. V Janově jich bude stále několik zůstávat, město je koupit nemůže. A řešení? V nedohlednu.

Domy a byty mají totiž různé majitele, některé i stovky a nedá se s nimi jednat. Jsou nedohledatelní, nedají se často kontaktovat. „Situace je z uvedených důvodů velmi komplikovaná a město využívá všech legislativních nástrojů, které jsou k dispozici. Snažíme se spolupracovat napříč úřady tak, aby postup byl efektivní,“ ví starostka, že město nemá příliš nástrojů, jak situaci řešit. Radnice by ráda viděla změny v zákonech.

I přes současné velké obtíže v Janově stále doufají, že se postupně bude situace zlepšovat. „Je to proces, který bude trvat ještě dlouhá léta,“ podotýká Kamila Bláhová.