Globální oteplování postupuje, leč klimatizaci budeme muset v následujících létech kvůli neúměrným cenám za elektřinu vypnout. Nabízí se ale řešení – každý, komu začíná být ve zdejší kotlině horko, se může přesunout na území daleko za polárním kruhem, které Čechům, Moravanům a Slezanům právoplatně patří. Do Země Františka Josefa. Tu před necelými sty lety zabral Sovětský svaz, vzhledem k současné situaci však lze uvažovat o překreslení map – stejně jako v případě tolik diskutovaného Královce.

Recesisty na sociálních sítí uvedla do varu myšlenka na možnou anexi Kaliningradu Českou republikou. Vtipy na toto téma sdílejí nejen Češi, ale třeba i Poláci
Na Kaliningrad! Češi i Poláci se baví myšlenkou české anexe ruského přístavu

Již Jaroslav Hašek ve svých Osudech dobrého vojáka Švejka nastínil, jak Zemi Františka Josefa, k níž naše objevitelská výprava vyplula před 150 lety, lze využít. „Tato jediná rakouská kolonie může ledem zásobit celou Evropu a jest znamenitým národohospodářským činitelem. Zařízením několika hotelů přivábí se spousty turistů. Bude ovšem třeba vhodně upravit turistické stezky a cesty mezi ledovými krami a namalovat na ledovce turistické značky,“ vysvětluje Hašek ústy jednoročního dobrovolníka Marka.

Objevení Země Františka Josefa
Jednalo se o soukromou výpravu rakousko-uherské posádky. Cílem bylo dosáhnout severního pólu. Vyplula v roce 1872, téměř přesně na den před 150 lety, 12. října 1872, spatřila naposledy pevninu (Novou Zemi) a poté už v zajetí ledu driftovala Arktidou. Proudy ji donesly až k neznámým končinám na 79°43‘ s. š. a 60°23‘7“ v. d., kde 30. srpna 1873 spatřili námořníci ostrovy, které pojmenovali po císaři Františku Josefu I. Ty následně prozkoumali, domů se vrátili o rok později.

Nynější poměry však přinášejí mnohem větší možnosti, než je pouhý import ledu a turistika. Posádka lodi Viceadmirál Tegetthoff, na jejíž palubě se plavil i Josef Pospíšil z Přerova, Ota Kříž z Pačlavic u Kroměříže, Eduard Orel z Nového Jičína, Gustav Brosch z Chomutova a jimž velel i Julius Payer z Teplic, měla tu smůlu, že souostroví objevila v době, kdy o globálním oteplování nebylo ani potuchy. Z toho důvodu zde v ledovém sevření na dva roky zamrzla – nyní je však situace jiná. Díky tání polárních ledovců se otevírá severní trasa mezi Pacifikem a Atlantikem – což ze Země Františka Josefa činí důležitou zastávku námořní plavby, ze které by Čechům plynuly tučné zisky.

Země Františka Josefa se rozkládá na území o rozloze zhruba Jihomoravského a Pardubického kraje a Vysočiny. Najdeme tu místa jako Brněnský mys, Teplická zátoka, Stoličkovy ostrovy pojmenované po českém cestovateli Ferdinandu Stoličkovi nebo třeba Šanovský ostrov. Pravda, taky tu je i Budapešťský či Vídeňský mys, ale to není problém – země čítá na dvě stovky ostrovů, které by si státy mohly spravedlivě rozdělit, takže i vnitrozemské Rakousko či Maďarsko by mohly tyto končiny spravovat. Spokojeni by byli všichni, protože v zemi jsou naleziště hnědého uhlí a vzácných kovů. Připojení ostrovů bude ještě snazší než u Královce. Referendum mezi obyvateli není nutné, ostrovy totiž nejsou trvale obydlené.

Neobvyklou zajímavost zaznamenali někteří Brňané nedávno na zastávce Osová v brněnském Starém Lískovci.
Kritika zastávky Osová v Brně: přechodu přes koleje nově brání zábradlí

Nadešel tedy čas žádat po Rusku Zemi Františka Josefa objevenou Payerem a spol.? Vždyť strojník Ota Kříž zde má svůj hrob. A zbylá část výpravy se stala po návratu miláčky davů a také brněnské radnice. „Když pak ještě dr. Illek podotkl, že výpravci k severní točně jedno předhoří v nově objevené zemi ‚kap Brno‘ pokřtili a si tím nehynoucí zásluhy o město Brno získali, přijat návrh dra. Otta jednohlasně. Na návrh pana Haupta jmenováni též Weyprecht a Payer čestnými občany města Brna,“ vylíčila nadšenou atmosféru při jednání brněnských radních Moravská orlice z 1. října 1874.

Země Františka Josefa je další, kterou by si Česká republika teoreticky mohla nárokovat na Rusku. Vše začalo Královcem, tedy ruskou exklávou Kaliningrad ležící u Baltského moře mezi Polskem a Litvou.

Na brněnském výstavišti v úterý začal Mezinárodní strojírenský veletrh. Hlavními tématy jsou energetické úspory a digitalizace průmyslové výroby.
VIDEO: Strojírenský veletrh v Brně plný robotů. Podívejte se, co všechno už umí

Královec založil ve 13. století český král Přemysl Otakar II., později patřil Německu jako součást tzv. Východního Pruska. V roce 1945 tuto oblast dobyla sovětská armáda, která Němce vysídlila a území zabrala. Na základě nedávných zmanipulovaných referend, jimiž si Rusko připojilo část východní Ukrajiny, Češi společně s Poláky začali v legraci uvažovat nad tím, zda podobný krok neudělat i v Královci, čímž by Česká republika získala přístup k moři. Recesistický nápad se ujal natolik, že vznikla dokonce i petice za připojení Královce k ČR a například americká ambasáda Čechům nabídla k prodeji letadlovou loď, která by v Královci mohla kotvit pod českou vlajkou.