V roce 2005 tyto pozemky byly zahrnuty do zastavitelných ploch v rámci tehdy nově schvalovaného územního plánu. „Územní plán neřeší majetkové hranice, ten řeší plochy. A v roce 2005 se tato plocha, která je jediná možná zastavitelná, vyčlenila, aby mohla být zastavěna,“ říká nynější starostka Srbska Svatava Biskupová.

Na základě přípravy nového územního pánu byla v roce 2010 architektonickou kanceláří Dstudio vypracovaná urbanistická studie na možnou výstavbu rodinných domů v této lokalitě. Ta zahrnuje 38 nových domků a podle architektky Dany Pokojové jde o návrh zástavby venkovského typu, který má být šetrná vůči místnímu krajinnému rázu. „Je to velmi krásné území. Z urbanistického pohledu by tato lokalita měla být řešena jako celek anebo vůbec,“ říká Dana Pokojová.

Vypracování studie 

Přestože tehdejší vedení radnice vědělo, že již od roku 2004 pan Maleček nesouhlasí s jakoukoliv stavbou na jeho pozemcích, nechala tuto studii vypracovat. Svatava Biskupová argumentuje právě tím, že Malečkovy pozemky byly do studie zahrnuty, protože v tu dobu byly v územním plánu součástí zastavitelného území.

Nicméně podle posudku z července tohoto roku, který vydala Správa CHKO Český kras, má obec Srbsko dostatečné množství jiných zastavitelných ploch – z hlediska zájmu ochrany krajinného rázu mnohem vhodnějších. Autorem posudku je krajinář a zástupce vedoucího Správy CHKO Tomáš Urban.

Zároveň na mapě označil, jaký rozsah zástavby by ještě byl vhodný, neboť přímo navazuje na stávající zástavbu obce. Odtud je zřejmé, že linie prochází pozemkem, který patří Josefu Malečkovi. Správa CHKO tak zcela vylučuje pozemky na východní straně dotčeného území, a sice 236, 337, 237, které patří obci, a pozemek 338, jež patří současnému místostarostovi Jaroslavu Bastlovi. „Ideální by samozřejmě bylo nestavět tam nic. Nejhorší pak zastavět to celé,“ dodává Tomáš Urban. Navíc v tom samém posudku doplňuje, že pokud by se nemělo na Malečkově pozemcích stavět, nelze stavět ani na ostatních dotčených pozemcích, protože by prostorově, funkčně a vizuálně byly odděleny od zbývajícího celku obce. Starostka potvrdila, že studie není závazná a nevyloučila, že by se do budoucna mohla přepracovat nebo úplně zrušit.

Navíc se v červnu 2019 panu Malečkovi na zasedání zastupitelstva podařilo docílit toho, že jeho pozemky byly ze zastavitelného území vyjmuty. „Tímto jsem to považoval za vyřízenou věc,“ říká.

Nicméně na konci září tohoto roku chtělo z polností vedení obce udělat opět plochu určenou k zástavbě. Podrobnosti jsou v příloze zápisu ze zasedání zastupitelstva ze dne 30. září tohoto roku, kterou si Deník vyžádal.

Co je ale důležité. V diskusi zápisu z tohoto zasedání je uveden argument starostky Svatavy Biskupové, která říká, že „pokud by zastupitelstvo obce chtělo vyjmout tyto [Malečkovy] pozemky ze zastavitelné plochy, muselo by vyjmout celé území, kde vlastní pozemky i jiní majitelé. Těm by náležela finanční náhrada za znehodnocení pozemků, kterou by musela obec uhradit.“

Projednávání problému

Deník se starostky na toto tvrzení zeptal a ta přiznala, že ho řekla, ale že se mýlila. „Já jsem se domnívala, že to tak je, ale pokud se to tam během pěti let nezastaví, tak se ta náhrada nemusí dávat,“ řekla. Starostka nicméně na svých slovech částečně stále trvá: „Samozřejmě nemusíme dávat náhradu, ale pokud budeme muset vyjmout Malečkovy pozemky, tak musíme vyjmout celou tu plochu, včetně těch obecních pozemků. A ty bychom tam pak už nemohli dostat zpátky, protože nám CHKO ten souhlas už nikdy nedá,“ vysvětluje.

Starostka potvrdila, že se má na dnešním zasedání zastupitelstva tento problém znovu projednávat. Zároveň dodává, že si nemyslí, že pan Maleček svým jednáním brání rozvoji obce. „My se pozemků pana Malečka nebudeme nijak dotýkat či je například vyjímat ze zemědělského fondu. Ani vyvlastňování nepřipadá v úvahu. Já za sebe se ale budu snažit zachovat celé to území v zastavitelné ploše,“ uzavírá Svatava Biskupová.