Najít v některých částech Prahy, zejména pak v centru, volné parkovací místo je mnohdy těžší než objevit pověstnou jehlu v kupce sena. Stání je hodně, většina z nich je ovšem rezidenčních. Za vážný problém to podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM/MARK považuje bezmála 70 procent pražských řidičů. Stejný počet z nich odpověděl, že hlavní výhoda používání auta spočívá ve vlastním pohodlí.

„Auto jsem si pořídil jen proto, že stavím zahradní domek za Prahou. Jakmile jej dostavím, vůz prodám. Jezdit po metropoli autem, mě už prostě nebaví,“ svěřil se Pražskému deníku jeden z obyvatel Malešic.

Škodí zóny i podnikatelům?

Problém s parkováním se přitom bude prohlubovat. Modrých zón totiž v nadcházejících týdnech výrazně přibude. Rezidenční stání od listopadu rozšíří Praha 5 a 6. Od prosince se objeví také v oblasti Braníka. Po novém roce přibudou v Libni a Vysočanech. O jejich zavedení navíc uvažuje také vedení Prahy 10.

Modré zóny sice zpravidla vyhovují místním, výrazně ale ztěžují život lidem z okrajových částí metropole i příměstským řidičům, kteří do centra a okolí jezdí vozem za prací a povinnostmi.

Podle vedení Prahy 4 škodí ale i drobným podnikatelům. „Nynější zóny placeného stání s jejich pravidly a důrazem kladeným na restrikci považuji za nevhodný experiment v podmínkách normálního města,“ prohlásil před časem Zdeněk Kovářík, místostarosta čtvrté městské části. „Rozumím jejich využití v Pražské památkové rezervaci, ale v normálním městě působí mezi městskými částmi jako středověké hradby,“ vysvětluje.

Zóny představují problém také pro motoristy, kteří žijí v nájemních bytech. Ti totiž musejí parkovat v jiné čtvrti a pro svá auta tam dojíždět pomocí městské hromadné dopravy.

Týká se to kupříkladu i Michala Zelenky z Prahy 4. „Chápu navyšování rozpočtu městských částí. Co mě ale rozčiluje je polovičaté řešení, které nemyslí na obyvatele s přechodným bydlištěm,“ říká. „Pokud mám nájemní smlouvu, ale z osobních důvodů si nechci měnit trvalé bydliště, tak parkovací kartu nezískám. A to ani v případě, že bych zaplatil vyšší poplatek,“ dodává.

Celopražské řešení v nedohlednu

Systémy parkovacích zón jsou navíc v různých městských částech odlišné. Podle průzkumu agentury STEM/MARK, provedeného mezi tisícovkou řidičů z Prahy ve věku 21 až 60 let, to vadí více než třetině z nich. Jednotný režim je ovšem v nedohlednu.

„Celopražské parkovací zóny se v nejbližších letech asi nedočkáme,“ myslí si končící místostarosta pro dopravu Prahy 10 Filip Humplík (ODS). Původně se přitom hovořilo o tom, že by společný systém mohl začít platit už od letošního roku. Současná koalice mu ale není nakloněna.

Tím, že se zóny zavádějí směrem od centra, přesouvají se těžkosti s parkováním do oblastí k nim přiléhajícím. Nejpřetíženější jsou tak místa sousedící s rezidenčními stáními. Dokládá to i ročenka Technické správy komunikací. „V nových oblastech, kde byly zóny zavedeny, došlo k úbytku vozidel v jednotlivých ulicích, ale problém s parkováním se přesunul zejména do ulic, které leží těsně za hranicemi,“ můžeme se v ní dočíst.

Auto jen pro cestu z města?

Na vině je i nedostatek záchytných parkovišť a parkovacích domů, kde by mohli auto nechat ti, kteří do hlavního města dojíždějí za prací.

Třetině pražských řidičů se tak už podle průzkumu nevyplatí po metropoli cestovat vlastním vozidlem. „Auto proto využívají výhradně anebo převážně pro cesty mimo Prahu,“ říká Milan Beutl, ředitel společnosti Anytime, která v Praze 2019 poskytuje carsharingové služby.

Stále více lidí tak v metropoli využívá městskou hromadnou dopravu. Na vzestupu jsou ale i prostředky sdílené ekonomiky, jako jsou auta nebo kola.