Co by se pro vás změnilo v případě zvolení senátorkou, po němž byste musela rezignovat na místo poslankyně?
Změnila by se komora, ale témata, která jsou pro mě důležitá, by zůstala. Patří mezi ně určitě podpora demokracie a demokratických hodnot. Také naše členství v EU a NATO jako pilíře prozápadní orientace, která brání mocenským choutkám Ruska. Jako bývalá majitelka knihkupectví chci být rovněž hlasem drobných živnostníků, jejichž význam pro celou společnost není vždy doceňován.

Váš soupeř pro druhé kolo (Václav Hampl) označil vaši kampaň za vágní. On sám například jako senátor bojuje proti výstavbě druhé ranveje na Letišti Václava Havla. Máte na tuto konkrétní „pražskou“ otázku svůj názor?
Necítím se zcela kompetentní se k tomu vyjadřovat jaksi odborně a v celé šíři. Z diskuzí jen znám postoje obyvatel z okolí letiště a jejich převažující obavy chápu. Také z mého pohledu není tento projekt v tuto chvíli jednoznačně potřebný. Jinak je mi ale líto, jak pan Hampl komentoval mou kandidaturu. Vyjádřil se tím nemile i o mých voličích. Pokud by byl můj program vyprázdněný, tak by to znamenalo, že mi dali důvěru bez rozmyslu.

Jak si osobně vysvětlujete velkou podporu voličů v prvním kole?
Podle toho, co vím, mne řada lidí volila právě kvůli tomu, že přistupuji k politickým konkurentům slušně a bez zbytečné konfrontace. Mnozí mne vnímají i jako silný hlas proti premiérovi (Andreji Babišovi z ANO) a prezidentovi (Miloši Zemanovi). Jako někoho, kdo je ve férové kritice vůči nim konzistentní a neústupný.

Usilovala byste v případě zvolení o místo ve vedení Senátu? Vzhledem k vašim politickým zkušenostem by to bylo logické.
Rozhodně není mým motivem pro kandidaturu pošilhávání po nějaké „vysoké“ židli. Tím silným hlasem totiž můžu být i z pozice řadové senátorky. Na takovou roli jsem připravená a nebyla by pro mě ničím nedostatečným.

V posledních sněmovních volbách jste byla zvolena poslankyní za Vysočinu. Teď kandidujete do Senátu v pražském obvodu. Znamenalo by pro vás případné zvolení v tomto ohledu nějakou změnu?
Neznamenalo. Už dlouhé roky žiji převážně v Praze a do Žďáru nad Sázavou se dostávám maximálně o víkendu. Obě místa vnímám jako svůj domov. Myslím si, že v lidském srdci je pro dva domovy místa dost. Mít více než jeden domov je nesmírně obohacující a já bych to přála každému.