Stavba vznikla jako protiklad českého Besedního domu v roce 1891. „Podnět k výstavbě dala nově utvořená společnost Deutsches Haus, v níž se soustředili významní brněnští němečtí podnikatelé, úředníci a kulturní pracovníci,“ poukázala v internetové Encyklopedii města Brna historička Milena Flodrová.

Největší zásluhu na stavbě měl majitel strojírenské továrny a zakladatel Vaňkovky Friedrich Wannieck.

Německý dům na Moravském náměstí v Brně:
• 17. 5. 1891 – slavnostní otevření Německého domu v Brně
• 19. 8. 1945 – zbourání stavby
• 25. 8. 1945 – odklizení trosek
• konec září 1945 – úprava parku
• místo stavby: park na Moravském náměstí
• největší iniciátor stavby domu: Friedrich Wannieck, majitel strojírenské továrny

Německý dům v Brně začal vzbuzovat vášně po nástupu Adolfa Hitlera k moci. „Od roku 1933 byl zjevným centrem německého nacionalismu,“ řekl historik Michal Konečný.

V bojích o Brno v dubnu 1945 budovu silně poškodila dělostřelba, zničil jej také požár, který se tehdy nikdo neodvážil hasit. Nic jej ale nepoškodilo natolik, aby musel být srovnaný se zemí. „Ovšem nenávist k Němcům byla opravdu velká, byl to symbol němectví. Proto české úřady rozhodly, že dům zlikvidují a budovu odstřelily,“ přiblížil Konečný.

Sutiny lidé odstranili o šest dní později. „Na odklízení trosek se podíleli němečtí zajatci a zatčení brněnští Němci,“ upřesnila Flodrová. Do konce září 1945 pak byl upravený park.

Po Německém domě se nedochovalo vůbec nic. „Zcela zničeny byly až na zcela nepatrné výjimky i případné cenné umělecké předměty a knihy, které obsahovala jeho bohatá knihovna,“ zmínila Flodrová.

Nákupy v čase koronaviru. Ilustrační foto
Roušky jsou zpět. Vrátí se do obchodů či městské dopravy. V kraji jich mají dost