Pacientka, která ještě několik dní na nemocničním lůžku stráví, si mezitím pochvaluje zdejší personál. „Jsou tady všichni úžasní a ochotní, úplně neuvěřitelní. Moc je obdivuji. To uzdravování mi jde, pomalu, ale jde,“ říká mezitím, když po kontrole cvičí s dýchací pomůckou.

ON-LINE ke koronaviru čtěte ZDE

V sousedním pokoji se z covidu postupně dostává i další pacient. Také jeho zdravotní stav se zlepšuje. „Covid mám poprvé a doufám, že už naposledy,“ poznamenává muž.

Očkování proti covidu u dětí
PŘEHLEDNĚ: Očkování dětí začalo. Jak je to s vakcínou a co na to pediatři

Na oddělení s kapacitou 24 lůžek, leží však i pacienti v horším stavu. „Jedná se o starší lidi, u nichž je léčba složitější, protože mají i jiné nemoci, ale máme tady i mladší ročníky,“ popisuje Petr Podrapský s tím, že řada z nich by být vůbec nemusela, kdyby se nechali proti covidu očkovat.

Oproti předešlým vlnám nemají nyní v litoměřické nemocnici ty nejtěžší případy, které vyžadují připojení na umělou plicní ventilaci. Pokud se stav nějakého zdejšího pacienta zhorší natolik, aby ji potřeboval, je po zaintubování převážen na specializovaná pracoviště do jiných nemocnic. Staniční sestra covidové jednotky Lenka Knotová přibližuje, že převozů se v současné odehrává poměrně dost.

„Ti, co se zhoršili a potřebovali umělou plicní ventilaci, ti byli povětšinou neočkovaní. Nejednalo se jen o takzvané odpírače vakcín, ale i ty, kteří nestihli třetí dávku nebo očkování odkládali,“ vysvětluje Lenka Knotová.

Až na dno fyzických i psychických sil 

I přesto, že kapacita oddělení není naplněná zcela, si personál litoměřického covidového oddělení sahá na dno svých psychických i fyzických sil. Na jednu směnu mezi covidové pacienty vyráží od 7 do 19 hodin každé tři hodiny tým ve složení dvě zdravotní sestřičky, jedna sanitářka a dobrovolník.

Všichni oblečení do neprodyšných ochranných obleků, přičemž součástí výbavy jsou dvoje gumové rukavice, respirátor a obličejový štít. Po třech hodinách je pak střídá druhá šichta a tak to jde celý den. V noci je pak počet personálu nižší.

Otevřená restaurace v Teplicích.
Ministerstvo vydalo kvůli covidu doporučení na Vánoce. Obsahuje 11 bodů

„Nevím, kde beru sílu, prostě musíme,“ říká bezprostředně po tříhodinovce na „covidáriu“ sestřička Jitka Krpešová poté, co se v dekontaminační místnosti převlékla a přešla do sesterny. „Při prvních vlnách jsem tu nebyla. Pracuji na jiném oddělení a musela jsem se tu práci tady naučit. První týden jsem si říkala, že půjdu pryč,“ vypráví mezitím, co s kolegyněmi zajišťuje nutnou administrativu.

Není to tak, že by sestry měly po třech hodinách strávených péčí o pacienty, tři hodiny pauzy. Musí zpracovat potřebnou dokumentaci a po dalších pracovních úkonech jim na odpočinek zbude zhruba hodina. Pak už zase střídají druhý tým.

Ačkoli počty nově nakažených v posledních dnech klesají, v nemocnicích ústup zatím znát není. A lékaři i sestry musí odsloužit hodiny navíc a obětovat čas v nemocnici na úkor svých blízkých i volného času. Kromě lůžkového oddělení je v litoměřické nemocnici ještě takzvané triážní oddělení, kde pacienti čekají, zda se u nich covid potvrdí a stanice, kde se nemocným s covidem podávají monoklonální protilátky.

„Zatím se to neprojevilo, to se ukáže tak za deset až čtrnáct dní. Náš odhad je, že počet pacientů by mohl maličko klesnout před Vánocemi. Bojíme se ale právě toho, co přinesou svátky, kdy se budou rodiny více navštěvovat,“ neskrývá starost staniční sestra Lenka Knotová.

Dívka na chodbě základní školy
Delší vánoční prázdniny? Hejtmani se neshodnou, proti jsou i některé školy

Velkou pomoc pro zdravotníky představují dobrovolníci, i když se jich už nehlásí tolik jako při prvních vlnách. Od tohoto pondělí tu vypomáhá také trojice vojáků ze Žatce, která vystřídala stejně početnou skupinu z útvaru v Táboře, jež tu pomáhala před ní.

„Jsou moc šikovní a ochotní nám pomoci s čímkoli. Sestry oceňují hlavně jejich pomoc při manipulaci s pacienty a také kyslíkovými lahvemi. Nemáme totiž po celém oddělní centrální rozvod kyslíku, a když máte přemístit padesátilitrovou kyslíkovou láhev, tak se chlapi fakt hodí – děvčata to sama neutáhnou,“ vyzdvihuje armádní posily Knotová.

Neskutečně milá vzpruha 

Na únavě personálu se podepisuje i chování některých pacientů. „Plakala mi tady sestřička, protože na ní byl jeden z hospitalizovaných zlý. Na druhou stranu, pak tady máte paní, která odchází domů a děkuje všem za péči, tak se to alespoň kompenzuje,“ líčí Knotová a dodává, že pocity zdravotníků jsou velmi výstižně popsané v otevřeném dopise, který nedávno zveřejnily hlavní sestry z nemocnic Krajské zdravotní.

Krásný dárek dostali zdravotníci na covidovém oddělení v uplynulých dnech od dětí z litoměřické základní školy U Stadionu. Školáci jim sem poslali vánoční přání s poděkováním, květiny, keramické výrobky a dva dorty.

„Přáníčka od dětí jsme si rozvěsili i po chodbě. Je to neskutečně milá vzpruha a moc nás to potěšilo,“ uzavírá staniční sestra.