Podle vrchní sestry ARO sokolovské nemocnice Martiny Kalendové dostávají všichni pacienti plnou péči. A to i přesto, že personál začíná být unavený a slovo Vánoce už pomalu vymazal ze svého slovníku.

Jaká je nálada mezi zdravotníky?
Nálada mezi zdravotníky není optimální. Jsou unavení a nikomu se "nechce" vytvářet lůžka nově vyhrazená pro covid pozitivní pacienty. Nechce se také rušit plánovanou operativu, pracovat v omezeném počtu personálu, kdy se již špatně skrývá počínající frustrace z nekončících vln bez vidiny světlého konce. Řada z nás si musí rušit plánované dovolené a slovo Vánoce nám aktuálně zmizelo ze slovníku. Sotva jsme se vzpamatovali z poslední vlny, která v měsíci lednu a únoru byla v naší Sokolovské nemocnici extrémní, máme to tu za dveřmi zas…

Petra Kurfiřtová.
Měli bychom se spojit a ne se urážet, říká zdravotní sestra z Jablonce

ON-LINE ke koronaviru čtěte ZDE

Z čeho má zdravotnický personál strach?
Panuje velká obava z toho, že nás čeká to co začátkem minulého roku, ze služeb bez momentu odpočinku, z vysoké úmrtnosti a pocitu marnosti naší práce. Pracujeme ve vysoce infekčním prostředí, obáváme se také možné infekce či reinfekce covidem. Přestože drtivá většina našich zaměstnanců je minimálně po druhé dávce vakcinace, znamenalo by to další prohloubení personální devastace.

Někde vzrůstá agresivita pacientů. Jak je to v Sokolově?Agresivita pacientů je naštěstí v naší nemocnici zatím ojedinělá, spíše čelíme verbální snaze rodinných příslušníků hospitalizovaných pacientů. Ti mají neadekvátní informace ohledně léčebných postupů z různých zdrojů, které nekorespondují s doporučenými postupy léčby covidu. Nerozumíme hněvu, který se směrem ke zdravotníkům poslední dny stupňuje. My nejsme viníci této situace a jsme nadále připraveni čelit dalšímu náporu nemocných.

Jak komunikují zdravotníci s neočkovanými pacienty?
Nesouhlasíme s neočkovanými, ale chápeme jejich strach, který je dle našeho názoru neobjektivní vzhledem k názorům medicínské komunity. Snažíme se jednat s pacienty lidsky a všichni dostávají vysoce specializovanou péči bez ohledu na to, zda jsou očkováni či nikoli.

Pět stálých sester společně s Lenkou Sýkorovou pracuje na infekční ambulanci, pomáhají tu i sestry z jiných oddělení.
Lidé jsou bezohlední. Většina nemocných není očkovaná, říká sestra z ambulance

Končí na lůžku stále mladší ročníky jako je tomu jinde?
Ano. Oproti minulým vlnám u nás končí větší procento čtyřicátníků i mladších, v hospitalizaci jsou také covid pozitivní děti s nutností ventilační podpory kyslíkem, děti s postcovidovým syndromem (PIMS) i těhotné ženy.

Některé pacienty nepřesvědčí ani těžká forma nemoci k vakcinaci a raději se nechají znovu hospitalizovat na JIP. Je to jakási facka zdravotníkům. Děje se tomu i v Sokolově?
Takové případy se u nás vyskytují. Je to především facka pro ně, jejich volba, ohrožují tím své zdraví a pohybují se na tenkém ledě mezi životem a smrtí. Pro nás se opakovaná plná péče o ně nemění.

A naopak, lituje někdo, že není očkovaný?
Jsou pacienti, kteří nás prosí o vakcinaci v době, kdy je covid dožene na nemocniční lůžko s nutností ventilační podpory a jejich první kroky po propuštění z nemocnice, to je ten lepší scénář, povedou do očkovacího centra. Máme také pacienty, kterým očkování zakázali rodinní příslušníci, ale také ty, které se nikdy naočkovat nenechají bez ohledu na jejich zdravotní stav.

Péče o pacienty v nejtěžším stavu je pro Helenu Bohdalovou denním chlebem.
Covid kosí i mladé a zdravé. Na oddělení nám zemřel voják, popisuje sestra

Co vás jako vrchní sestru ARO trápí v nemocnici momentálně nejvíce?
Nejvíce mě trápí personální situace, kdy aktuálně máme v karanténě či při ošetřování člena rodiny 44 zaměstnanců. Ano, pomáhají nám hasiči, vojáci, studenti, za což jim moc děkujeme. Ale vyškolené zdravotní sestry v oboru resuscitační a intenzivní péče nenahradí.