Při sérii návštěv zkoumali dvanáct zařízení. „Nejpřísnější omezení platila v zařízeních pro cizince. Lidé tam informace dostávali pouze v češtině, takže jim mnohdy nerozuměli. Jediný kontakt měli třikrát denně s personálem při výdeji jídla,“ uvedla právnička Barbora Matějková. Také zmínila, že jim chyběl přístup k čerstvému vzduchu.

Zástupkyně ombudsmana řekla, že v zařízeních pro cizince byly výrazně omezena práva tamějších obyvatel. „Vládla tam atmosféra, v níž se vytrácelo vnímání umístěných jako lidí. Brali je hlavně jako zdravotní hrozbu,“ zhodnotila Šimůnková.

Problematický byl podle právničky Terezy Hanalové také zákaz vycházení. „Lidé nemohou být v nevýhodě kvůli tomu, že žijí ve specifických podmínkách. Veřejnost i v době nouzového stavu mohla chodit ven,“ poznamenala Hanalová.

Sérií návštěv chtěli zjistit nedostatky a přinést tak doporučení, jak by se situace mohla řešit lépe, kdyby v budoucnu opět nastala.

KAROLÍNA LUNDOVÁ