Před vchodem do jeskyně už na ně čeká skupinka lidí, která obklopuje ornitologa Josefa Chytila. „Kdybychom tady neměli Josefa Chytila, který chytá netopýry, akci bychom dělat nemohli.

Již po pátnácté

I když už na Pálavě nepůsobí, čas si na nás vždy najde,“ usmívá se hlavní pořadatelka Eva Řezáčová z Centra ekologické výchovy Pálava v Mikulově. Právě to ve spolupráci se sdružením 7 dní připravilo Na Turoldu už patnáctou Evropskou noc pro netopýry. A zájem ze strany lidí byl opět velký, u stolu se jich tlačily desítky. Všichni chtěli na netopýry dobře vidět.

Před otvory do jeskyně nestražil Chytil sítě, do kterých se netopýři po celý večer zamotávali. Pak už se mohli zájemci těšit na to, až je ornitolog změří, zváží, okroužkuje a všem zvědavcům také samozřejmě ukáže a popíše jejich život. Ten může trvat dokonce i několik desítek let. Co netopýři žerou? Kolik jich u nás žije? Jak jsou vlastně velcí? A můžou ublížit i lidem? To jsou hlavní otázky, na které se ptají převážně děti. A doktor Chytil odpovídá a přidává i pár zajímavostí.

Jako maratónský běžec

„Netopýr spotřebuje za noc, kdy létá, stejné množství energie jako maratónský běžec,“ překvapuje posluchače. A hned chyceného malého tvorečka ukazuje z blízka zájemcům, ti odvážní si jej dokonce i pohladí. A to přes to, že některým netopýrům se to vůbec nelíbí. „Přišli jsme proto, aby naše děti viděli zblízka netopýry. Jsme na této akci vůbec poprvé. Podle mého je takováto praktická ukázka nejlepší, dětem to může hodně dát,“ vysvětluje důvod, proč se v noci vydal s dětmi k jeskyni Na Turoldu, Jan Vaňkát ze Sedlece. To už ale Chytil rozevírá ruku a netopýra nechá odletět. Možná jej chytí zase za rok.