Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Netopýrům v krasu hrozí smrt

Blanensko - Syndrom bílého nosu. Smrtící plíseň geomykóza napadá také netopýry v jeskyních Moravského krasu. Kolik jich už touto nemocí trpí, zjistí biologové při jejich letošním zimním sčítání.

10.11.2010 5
SDÍLEJ:

Netopýr velký s poškozením pokožky, ze kterého byla izolována plíseň Geomyces destructans v roce 2010.Foto: I. Horáček

Bílý čumáček, bílé skvrny na křídlech i po tělíčku. Na to, jestli netopýři nejsou nakaženi geomykózou, která způsobila v Americe jejich hromadný úhyn, se letos zaměří zoologové při každoročním sčítání netopýrů zimujících v jeskyních na Blanensku. Podle nejnovějších vědeckých průzkumů se totiž počet tohoto onemocnění rapidně zvýšil i v České republice. A ušetřeny nezůstaly ani jeskyně Moravského krasu.

Hromadné vymírání

„Plíseň geomykóza, která napadá netopýry při hibernaci, je v Severní Americe už tři roky vážným problémem. Netopýry tam zabíjí tak hromadně, že by mohli do dvou desetiletí z rozsáhlých oblastí jejich zimního odpočinku na severozápadě Spojených států úplně vymizet. Až donedávna jsme si mysleli, že se nás tento problém v podstatě netýká. V tomto roce jsme ale zjistili stoupající počet těchto onemocnění i v České republice. A netopýry napadené geomykózou jsme objevili i v šesti jeskyních Moravského krasu,“ popsal situaci Jan Zima z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně.

Býčí skála, Kateřinská jeskyně a další menší, nepřístupné jeskyně Moravského krase, ve kterých netopýři přezimovávají. V těchto všech jeskyních našli zoologové při posledním sčítání netopýry s bílým skvrnami na čumáčku i po celém těle. Tak se totiž podle odborníků nemoc těchto savců nejsnadněji odhalí. Diognóza však nemusí být úplně přesná.

Příčinu by určilo patologické vyšetření kůže

„V jeskyních Moravského krasu jsme našli dva až tři případy uhynulých netopýrů, kteří měli příznaky geomykózy. Ta se projevuje obvykle bílým porostem v okolí čenichu a na křídlech. Proto je také nemoc nazývána syndromem bílého nosu. Tyto příznaky ale nemusí být vždy přesné. Nevíme jistě, zda netopýr zemřel v důsledku plísně nebo plíseň napadla až uhynulé tělo netopýra,“ vysvětlil zoolog z CHKO Moravský kras Miroslav Kovařík a doplnil, že netopýrům hrozí nebezpečí především v období zimního spánku. „V létě plíseň totiž nepřežívá jednak kvůli vysokým teplotám a jednak netopýři, když jsou aktivní, ji z povrchu těla dokážou setřít,“ upřesnil Kovařík.

Diagnózu vědci spolehlivě určí až patologickým vyšetřením kůže postiženého jedince, k tomu však zatím v České republice nedošlo. „Všechny druhy netopýrů jsou v Evropě chráněny zákony a nesmí se zabíjet ani pro vědecké účely, pokud k tomu není závažný důvod,“ vysvětlila Helena Jahelková z organizace na ochranu netopýrů Eurobats. Hromadné hynutí netopýrů by ale podle vědců z Akademie věd takovým závažným důvodem být mohlo. Jestli geomykóza napadá netopýry v takovém rozsahu, jak vědci předpokládají, ukáže až jejich sčítání v letošní zimě. „Při pravidelném zimním sčítání netopýrů budeme letos na všech jejich zimovištích zaznamenávat případy onemocnění geomykózou,“ dodal zoolog Miroslav Kovařík.

Přenos na člověka zjištěn nebyl

Že by se od netopýrů nakazili návštěvníci turisticky oblíbených jeskyň Moravského krasu, se podle biologů bát nemusí. Plíseň by totiž na jejich těle nepřežila. „Moc toho o tomto onemocnění nevíme, zatím jsme nezjistili, jak mu zabránit a proč se začalo šířit zrovna teď. Ale žádný případ přenosu na člověka nebo na jiný organismus jsme nezjistili, ani to není možné. Podle dosavadních zjištění totiž plíseň přežívá jen do teploty kolem patnácti stupňů Celsia. Proto také žije na tělech netopýrů jen v době zimního spánku, kdy přebírají teplotu jeskynního prostředí. A netopýři tak buď uhynou rovnou v hibernaci nebo zesláblí, až se probudí,“ objasnil Jan Zima a doplnil, že jediné, co můžou dělat, je zabránit šíření geokymózy. „Je nutné, aby se jeskyňáři při přechodu mezi jeskyněmi převlékali. Plíseň jim totiž může zůstávat v bahně na botách a oni ji tak přenesou do jiné jeskyně, kde doposud nebyla,“ varuje biolog.

Autor: Vladěna Šebelová

10.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zástupci Pirátů sledují výsledky sněmovních voleb, Ivan Bartoš. 21. 10. 2017
3 25

Lídr Pirátů Bartoš: S ANO žádná koalice nebude

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
14 15

Volební lídr ČSSD Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

V českých volbách prohrála celá země, zní ze zahraničí

České parlamentní volby zaznamenala mnohá světová média. Přinášíme vám výběr z jejich ohlasů.

ANO jasně vyhrálo volby. Babiš chce silnou a stabilní vládu

Vítěz voleb Andrej Babiš na prvním setkání s novináři uvedl, že bude jednat s všemi stranami, které se dostaly do sněmovny. "Na prvním místě je zvolení předsedy sněmovny a dalších orgánů, teprve pak budeme mluvit o vládě. Chtěl bych ale, aby byla funkční co nejdříve a byla stabilní," uvedl šéf hnutí ANO.

Prezidentské kandidáty překvapil velký pád ČSSD. Obavy mají u SPD

Některé uchazeče o Pražský hrad překvapil výrazný propad sociální demokracie, úspěch hnutí ANO očekávali. Řekli to v reakci na výsledek sněmovních voleb.

Koalici by měli utvořit ANO a ODS, říká politolog Charvát

/ROZHOVOR/ Jak výsledky ovlivní podobu dolní komory Parlamentu ČR? Deník se ptal politologa Jana Charváta z Karlovy univerzity. „Možnější variantu vidím tichou podporu menšinové vlády ANO ze strany ODS,“ řekl Charvát Deníku. Politolog rovněž zmínil úlohu Václav Klause mladšího (ODS), který získal víc preferenčních hlasů než předseda ODS Petr Fiala.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení