Od dětství snil v panelákové šedi o cestování a nezměrné svobodě, když přišla sametová revoluce a otevřely se hranice. I když bylo Rendovi Kytkovi z Kadaně teprve šestnáct let, vydal se napříč Evropou, kde plnými doušky ochutnával život. Také ovšem přišel na chuť drogám a párkrát si sáhl na dno. Jeho styl života ho o leccos připravil, proto se ve svých 45 letech rozhodl pro změnu a veřejně se angažuje. Organizuje bezdomovce při úklidech města, uspořádal vánoční večeři pro osamělé a plánuje protidrogové besedy pro školy.

„Dětství jsem měl horší, byli jsme s mámou sami. Doma furt mejdany, pamatuju si alkoholické scény, rvačky, a že jsem vyrůstal v hospodě na klíně 'strejdům',“ zavzpomínal Renda. „I když mě to poznamenalo, stejně jsem se do této společnosti vrátil,“ dodal.

Procestoval Evropu

Jeho první cesta stopem vedla do Amsterdamu, kde poprvé ochutnal marihuanu. Procestoval také Francii, Německo nebo Španělsko. Žil, jak se dalo, spal v parcích, ve sklepích i ve squatech a peníze si vydělával pouličním hraním na kytaru. Do dvou let jel v tvrdých drogách. „Způsobil to ten styl života mezi máničkami,“ míní Kadaňan. „Někdo měl rád alkohol, někdo drogy, moc jsme to neřešili, byli jsme si v komunitě všichni rovní. A najednou jsem bral perník, LSD. Prostě jsme přijeli někam na byt, natáhl jsem ruku a bylo to tam,“ pokrčil rameny.

Od drog ho nedokázala odvést ani rodina a narození dcerky, omezil jen toulání po světě. Jakmile se vztah rozpadl, dostal se na šikmou plochu a živil se deset let jako vařič pervitinu, opět spal po sklepích a cizích chatách. Z této situace ho dostal až nový vztah a práce. Založil si živnost jako zámečník. Také už nespí, kde se dá, ale koupil si karavan a zaparkoval ho na okraji města.

Besedy pro školáky o drogách

Aby očistil své jméno a prospěl nějak ostatním, začal se veřejně angažovat. Například chce pořádat besedy pro školáky o dopadu drog. Věří, že jeho příklad mladé spolehlivě odradí. „Kdyby ke mně před pětadvaceti lety přišel týpek, co fetoval, a mluvil o svém životě, asi by mi leccos došlo,“ tvrdí. „Když jsme začínali s drogami, nebyl nikdo, kdo by v našem okolí fetoval deset, dvacet let. Neměli jsme informace. Až postupem času jsme zjistili, že ztratíme rodinu, přátele, identitu, že nám vypadají zuby a tak dále. Že spousta lidí, co to nezvládne, umře,“ doplnil.

Jeho zkušenosti a chuť podělit se o ně zaujaly například náměstka chomutovského primátora Milana Märce, který má na starosti školství. „V tuto chvíli hledáme cestu, jak takové besedy pořádat,“ potvrdil. „Bude to kontroverzní, ale věřím, že by to pro žáky mohlo mít přínos,“ prohlásil.

Spolupráce je rozjetá i s kadaňskou radnicí, ačkoli tady se týká hlavně organizování bezdomovců při velkých úklidech města. „Pokud jde o besedy, nasměrovali jsme Rendu Kytku na organizace, které je mohou zastřešit,“ uvedl místostarosta Jan Losenický. „Úklidy byly loni čtyři, poslední v listopadu a letos by měl navázat další. Dosud se kluci soustředili na Zlatý vrch, teď se mají zaměřit na Bystřičák. Jsou to dva kopce, kde je navátý nepořádek. Jsou mimo město, takže tam nezajíždí městská firma, proto je dobře, že se úklidu chopil někdo sám od sebe,“ ocenil.

Pomoc při úklidu města

Také bezdomovci díky svému úsilí získali jistý respekt. „Pohlíží se na ně jako na někoho, kdo dokáže také přiložit ruku k dílu, ne jen parazitovat na systému a ohrožovat okolí,“ uvedl místostarosta.

Velký úspěch si připsala také štědrovečerní večeře pro opuštěné, kterou Renda uspořádal za pomoci řady místních firem a dobrovolníků v centru města. Pohostili na padesát lidí a z akce se má stát každoroční tradice.