Kliknutím zvětšíteDům duchů v The Chamber se lehce vymyká konceptu únikových her. Nejde o místo, z něhož musíte uniknout, naopak do něj jdete probádat, proč se zde dějí hrůzostrašné a paranormální jevy. Máte jej vyčistit od zla.
„Mladá rodina s dcerou zde našla svůj smutný konec rok poté, co tragicky zemřela matka, vynášeli policisté z domu bezvládné tělo otce, jehož příčina smrti zůstala tajemstvím. Jejich šestiletou dceru nikdy nikdo nenašel,“ dozvídáme se předtím, než dostaneme nespolehlivé svítilny a vydáváme se do temného domu, kde na každém kroku slyšíme prapodivné zvuky. Netušit, že je to „jen jako“, nikdo z nás neudělá ani krok kupředu.
Přesto tytam jsou řeči o tom, že je to hra a nebudeme se přece bát.
Z polic samy padají knihy, na podlahu židle, samo se houpe křeslo. Na nic pořádně nevidíte. Ale to je v Domě duchů to nejmenší, na hráče čekají mnohem hrůzostrašnější pasti a zaříkávací rituály, které je nezbytné pronést. Více ale neprozradíme, aby si hru každý maximálně užil.
Už se těšíte na ten moment, kdy budete stát ve tmě před pootevřenými dveřmi, které se za neustálého vrzání lehce otevírají a v hlavě vám budou rezonovat slova game mastera (průvodce hrou), jehož poslední slova zněla: „Ještě nikdo nepřežil… nepřežil… nepřežil…“
ROZHOVOR K TÉMATU
Provozovatel únikové hry The Chamber Aleš Salomon: Nejlepší hry se blíží filmovým scénám. A jsou bezpečné!
„Do dvou let do Ostravy dostaneme i Dům duchů,“ sliboval Aleš Salomon, provozovatel ostravské sítě únikových her The Chamber, když před více než rokem a půl představoval nový fenomén. Lidé se mu tehdy hnali do tajemné pracovny, středověkého žaláře a hackerova doupěte. Dnes vyděšení hrůzou vycházejí i ze slíbeného domu protkaného paranormálními jevy.
Provozovatel kvůli domu koupil tři kanceláře ve vedlejším objektu a proboural do nich vstupz „domovské“ budovy. Všechny hry tak jsou na jednom místě, navíc je lze hrát současně.
V čem podle vás spočívá velká obliba těchto her?
Lidé jsou soutěživí a hraví. Nechtějí pořád hrát bowling nebo chodit do kina. V únikových hrách lidé zažívají nové pocity, dostávají se do situace, ve které nikdy nebyli. Téměř všichni odcházejí nadšení.
Jak náročné je zajistit pro hladký průběh a maximální autentičnost her jejich technické zázemí?
Ač některé hry vypadají poměrně jednoduše, jsou velice sofistikovaně propracované. Nesmí dojít k chybě. V podstatě ke každým dveřím, ke každému úkolu vede datový kabel, kterých je v budově několik kilometrů. Každý krok hry dokážeme ovládat z velína. V každé hře jsou kamery, odposlech a hráči mají vysílačky pro případnou nápovědu.
Budou provozovatelé do her investovat ještě více financí, aby byly hry stále autentičtější?
Náklady na hru neustále rostou a dělají se pořád dražší. Dříve za desetitisíce, teď i za statisíce a třeba zmíněný Dům duchů nás vyšel dokonce hodně přes milion korun. Tomu odpovídá cena za skupinu. Když ji ale přepočtete na jednotlivce, je srovnatelná s návštěvou kina, divadla nebo hokejového utkání. Propracované hry lze přirovnávat až k filmovým scénám. Investice do her stále porostou a hry budou lepší a lepší.
Kam je lze ještě dále posouvat?
V jedné hře jsme zkoušeli vejít dovnitř v převleku. Jen jsme v hábitu zavřeli dveře v místnosti. Velké zpestření. Nesmí ale dojít ke kontaktu s člověkem, protože někdo může při leknutí reagovat útokem. Neměli bychom se nikoho dotýkat. Ale obecně řečeno, další možností, kam hry posouvat, je právě obsazování živých herců a vylepšování techniky a rekvizit, aby třeba figuríny vypadaly jako živé.
Po letošním neštěstí v Polsku, kdy při únikové hře zemřelo pět dívek, veřejnost zajímá, jak jsou hry u nás zabezpečeny…
Máme všude požární hlásiče, nouzová světla a hasicí přístroje. V případě výpadku elektřiny, detekce kouře a ohně, nebo také když my zmáčkneme „panic tlačítko“, rozsvítí se nouzová světla a všechny dveře, které už nesmí být zamčené a jsou na magnet, se otevřou a z kterékoliv místnosti ve hře je volný únik ven.
Hasiči po republice v prvním čtvrtletí roku kontrolovali zabezpečení her, navštívili i vás?
Ano. Prohlédli si zabezpečení, zkontrolovali důkladně všechny hry. Pozitivní je, že jsme nic nemuseli upravovat. Naopak máme i požární čidla, která nejsou vyžadována. Nic nepodceňujeme. A k tomu Polsku byla to souhra nešťastných náhod, a zejména fatální selhání majitele, jemuž lidé už týden předtím říkali, že je při hře cítit plyn. Měl tam propanbutanový hořák, který mu unikal, navíc tam měl i otevřený oheň svíčku. Neskutečné. Něco takového u nás nehrozí. Ne nadarmo v Polsku jen za první týden zavřeli asi 130 her.
Úniková hra je nyní hitem i v kinech! Tomu, kdo únikovou hru dosud nehrál, nebylo vždy snadné vysvětlit, oč se jedná. Nyní už je to mnohem prostší. Do kin před pár týdny dorazil zbrusu nový stejnojmenný film, jenž zachycuje skupinu lidí, která si šla zahrát právě tento fenomén. Na rozdíl od trháku na plátně v reálné hře skutečně nikomu žádné nebezpečí nehrozí. „Těžko říct, jestli zafungoval tento efekt a lidé po zhlédnutí filmu chodí častěji, možná i ano. Každopádně nový Dům duchů hodně táhne a v tomto načasování, byť náhodném, se tak skrývá nemalý potenciál,“ ví provozovatel Aleš Salomon.
Další únikové hry v Ostravě Únikové hry, Escape game nebo Exit game. Je to jedno a totéž. Jen v Ostravě dnes funguje pět společností, které tento fenomén provozují a nabízejí nejrůznější náměty her: The Chamber (Černá louka), Escape Game (Mariánské Hory), Exit Game Arena (Radvanice), Duel Park (AVION Shopping Park), Exit Door (Černá louka).
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
