„Vrtulníky často létají velice nízko nad obcí, nacvičují přistání těsně za humny a místní lidé sdělili, že stroje přímo nalétávají  nad objekty zemědělského družstva. Nízké přelety a s tím spojený vysoký hluk i vibrace se dotýkají hlavně části obce směrem k údolí Rokytné, zejména lokality Hájenka,“ bylo řečeno na tamním zastupitelstvu koncem ledna.

„Zastupitelé chápou, že je samozřejmě nutno provádět výcvik plotů, ale byli by raději, kdyby se tak dělo dále od obce a přelety kolem Radkovic byly omezeny, případně aby piloti létali nad cvičný prostor u Rokytné ve větších výškách,“ zazněl na zastupitelstvu návrh řešení.

Vojáci přijedou do Radkovic

Vedení obce poslalo podnět veliteli vojenské základny z pověření Miroslavu Svobodovi. Zareagoval víc jak stránkovým dopisem. V něm vysvětlil úkoly, které jeho podřízení musejí v rámci povinného výcviku plnit. Uvedl, že se piloti řídí i civilními předpisy, které upravují pravidla letového provozu.

„Určitě pojede zástupce naší základny na nejbližší jednání radkovických zastupitelů, aby osobně odpověděl na otázky a vše dovysvětlil,“ reagoval Svoboda na dotaz Deníku, zda plánuje osobní schůzku s Radkovickými. Starosta Radkovic Milan Hlouch informoval, že schůze bude v některém z jarních termínů.

„Radkovice u Hrotovic se nacházejí v prostoru, který bývá často využíván pro svoji vhodnou polohu a vzdálenost od letiště. Lety v nízkých výškách jsou prováděny mimo obydlené oblasti, piloti provádějí přistání minimálně 100 metrů od obydlených budov,“ konstatoval velitel Svoboda.

Většina letů se podle jeho slov provádí ve zmíněném prostoru Rokytné, nicméně vzhledem k poloze Radkovic nejsou armádní vrtulníkáři schopni přesunout veškerý letecký výcvik jinam.

Svoboda v dopise uvedl, že každý let vyhodnocuje inspektor bezpečnosti letů a instruktoři letky za pomoci podkladů ze záznamových zařízení, které byly pořízeny v průběhu letu. Kontrolory zajímá i poloha vrtulníku, kterou lze vyčíst z GPS souřadnic a z radarových informací. Z toho lze usoudit, že pokud má někdo z civilních obyvatel v konkrétní dobu pocit, že pohyb vrtulníku není v souladu s pravidly, je dobré si zaznamenat čas a místo, aby se dalo dohledat, co se doopravdy stalo.

S radkovickou stížností budou piloti seznámeni. Velitel základny nabídl obci řešení. Vojáci se budou snažit plánovat výcvik tak, aby se trasy a prostory letů proměňovaly a aby byl letecký výcvik rozmělněn na větší území se střídáním lokalit tak často, jak jen to specifikum úkolů dovolí.

"Nízký let? Slyší mě jako kamion," říká pilot

Pilotem vojenského vrtulníku a zároveň také inspektorem bezpečnosti letu na náměšťské základně je Pavel Heřman. Zmínil, že vrtulníkáři se snaží cvičit ve vyhrazených prostorech blíž základně, a to z prostého důvodu: palivo něco stojí a spotřeba strojů není malá. Před samotným nácvikem udělají piloti obhlídku konkrétního místa, kde budou cvičit a pak sklesají. Vyhýbají se co nejvíc obydleným místům.

„Když letíme nedaleko vsi ve výšce 15 metrů nad terénem po trase dlouhé 100 metrů a pozorovatel stojí ve vesnici, slyší nás, jakoby projížděl kamion. Tím spíš, pokud jsme navíc za nějakou terénní překážkou, kopečkem a podobně,“ říká pilot. Když ale na stejně dlouhé trase letí ve výšce 300 metrů, má zkušenost, že ho pozorovatel slyší mnohem citelněji. „Je to o zákonitostech šíření zvuku. V noci, kdy ustanou jiné ruchy, je to ještě markantnější,“ poznamenal.

Letiště nedávno umístilo na své webové stránky text s názvem Letecký provoz – hluk. V něm podrobně vysvětluje, v jakých výškách, kde a proč vojenské vrtulníky cvičí. Nechybějí mapy. Civilisté vnímají jako zřejmě nejhlučnější nácvik úderu na pozemní cíle. Vojáci uvádějí, že cíle pro tyto nácviky vybírají tak, aby po třech až pěti ztečích vrtulník odletěl do jiné části prostoru.