Monitorovací vrty jsou důležité pro průběžné sledování stavu hladiny a kvality podzemních vod. Podle místostarosty Vysokého Mýta Martina Krejzy napomáhají získané informace včasnému odhalení možných hrozeb.

„Podzemní voda nezná hranice, proto je potřeba řešit monitorovací vrty v celé oblasti Vysokomýtské synklinály, opravit je a vybudovat jejich síť. Tento úkol už přesahuje možnosti správních území Vysokého Mýta, Litomyšle i Poličky,“ upozorňuje místostarosta Martin Krejza.

Spolupráce s krajem a státem

Vysokomýtská radnice se domnívá, že vzhledem k významu a rozsahu území, o které se jedná, by investorem, vlastníkem a správcem sítě monitorovacích vrtů měl být stát. Vedení města o tomto záměru jednalo s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým.

„Pardubickému kraji jsme nabídli spolupráci, výsledky pasportizace vrtů a zkušenosti s likvidací havarijních průzkumných vrtů. Pan hejtman přislíbil, že vyvolá jednání s Ministerstvem zemědělství a s Ministerstvem životního prostředí,“ shrnul starosta František Jiraský.

Před třemi roky získalo Vysoké Mýto dotaci Pardubického kraje na zmapování starých průzkumných vrtů v části Vysokomýtské synklinály na ploše o rozloze 194 kilometrů čtverečních. Projekt na zdokumentování hydrogeologických průzkumných vrtů, který město dokončilo v roce 2017, přišel na 355 tisíc korun. Kraj přispěl 205 tisíc korun.

„Dlouhodobě usilujeme o snížení rizika znečištění vodního zdroje na Peklech, který zásobuje velmi kvalitní pitnou vodou Vysoké Mýto a okolní obce,“ říká místostarosta Martin Krejza. Na třicet až čtyřicet let staré průzkumné vrty, které mohou představovat vážnou hrozbu nejen pro jmenovaný vodní zdroj, ale pro kvalitu podzemní vody v širokém regionu, upozornila vysokomýtská radnice spolu s hydrogeology už před třemi lety ministra životního prostředí Richarda Brabce.

„Problém se starými průzkumnými vrty, které prováděly dávno zaniklé státní podniky a dnes se k nim nikdo nehlásí, se samozřejmě netýká jen Vysokomýtské synklinály, ale celého území České republiky. Proto jsme ministrovi navrhli, aby tuto otázku stát řešil komplexně, což se dosud nestalo,“ přiblížil místostarosta.

Dotace na konzervaci

Ministr Brabec slíbil, že bude o problému se starými nevyužívanými vrty informovat Státní fond životního prostředí, který v tu dobu připravoval dotační výzvy. Na základě podnětu města Státní fond životního prostředí připravil a vyhlásil dotační výzvu, ze které mohly obce a mikroregiony čerpat dotace na likvidaci a zakonzervování starých vrtů.

S žádostí o dotaci na likvidaci dvou vrtů v první výzvě uspěla i vysokomýtská radnice. Koncem roku 2017 provedlo město odbornou likvidace dvou starých průzkumných vrtů. „Tyto vrty vznikly původně kvůli detailním informacím o tvorbě, oběhu a akumulaci podzemní vody, ale pak byly ponechány napospas svému osudu. Tomu odpovídal i jejich špatný technický stav. Hrozilo propojování jednotlivých zvodní, a proto se vrty staly velkým rizikem pro vodní zdroje,“ vysvětluje Martin Krejza. Likvidaci dvou starých průzkumných vrtů podpořil Státní fond životního prostředí dotací 386 tisíc korun, která pokryla devadesát procent nákladů.