Pozvánka na čtvrteční návštěvu novotou zářícího domu obsahovala informaci, že desítka nových sociálních bytů v 1. a 2. nadzemním podlaží bude postupně od května sloužit ukrajinským uprchlíkům a lidem, kteří se ocitli v sociální nouzi.
„Jsem v šoku - sociální byty pro uprchlíky a naše maminky s dětmi asi zase azyl. Pro ně totiž v Hronově nikdy byty nebyly,“ komentovala jedna z diskutérek fakt, že by se do nových bytů měli už za pár dní stěhovat utečenci před válkou.
Na některé debatující působí zřejmě pomoc Ukrajincům v nouzi jako pověstný červený hadr na býka. Podobně kritických a rozčílených hlasů zaznívalo více. „Tak hlavně ještě plně dovybavit, zajednat celodenní jídlo, ať se našim Ukrajincům krásně bydlí. A hlavně vše zadarmo, oni to pak vybydlí a může rekonstrukce začít znova,“ malovala černý scénář Jana Prisztavková. „Neříkám nepomoct, ale tohle, co se tu děje, je už trošku moc. A bohužel je to na úkor nás všech, pokud vám to nedochází. Zadlužena země na x let, a kdo to zaplatí? Copak nemáme svých starostí a problémů dost? Už se lidi proberte!“ má jasno.
Větší převahu ale mají hlasy těch, kteří o potřebě pomoci lidem uprchnuvších před válečným konfliktem nepochybují. „Skvělé, že takové byty vznikají. Možná by město mělo také seznámit obyvatelé Hronova s místními uprchlíky - převážně Ukrajinkami. Ať vypráví své příběhy a vysvětlí, že nepřijeli na dovolenou. Očividně tady spousty našich sousedů žije v nějakých zkreslených představách. A pokud jsou tady samoživitelky, které v Papírně přišly kvůli uprchlíkům o byt – věřím, že nejsou, ať se ozvou. Jistě společně najdeme, jak jim pomoct,“ nabízí opačný pohled Jana Rummelová.
Dům s pestrou historií
Budovu vystavěl v roce 1821 mlynář Jan Prouza ze Žabokrk a zřídil zde papírnu s pohonem na vodní kolo. Po třiceti letech nový majitel Václav Innert papírnu zrušil a přestavěl ji na mlýn. Roku 1890 byl majitelem Karel Novotný, děd bratří Čapků, kteří sem jezdili na prázdniny. Hronovský mlýn, prosvětlený babiččinou láskou, povídačkami, žerty a hříčkami se stal zdrojem jejich pozdější literární tvorby. Josef Čapek napsal v r. 1918 pohádku O tlustém pradědečkovi s reálnou postavou a dějištěm v rodném kraji. V Karlově Pohádce psí z roku 1919 je zachycen hronovský dědeček, starý Šulitka a pes Voříšek.
To, že se do bytů budou stěhovat hlavně Ukrajinci je dáno tím, že ve městě není tolik obyvatel v tak bídné situaci, aby na sociální byt tohoto typu získali nárok. Proto hronovský starosta Petr Koleta odmítá hlasy, že cizinec je pro radnici víc než našinec. „Takovéto rozčílené emoce většinou vyvolává neznalost a nevědomost – a to je i v tomto případě. Na celý projekt byla poskytnuta dotace z ministerstva pro místní rozvoj a každá dotace má své parametry, kterými se její příjemce musí řídit,“ vysvětluje starosta, proč je možné ubytovat v některém ze sociálních bytů uprchlíka z Ukrajiny a ne třeba nezaměstnanou matku s dětmi, která třeba může být ve finanční nouzi, ale má kde bydlet. „Asi to nemá cenu komentovat, protože lidem, kteří si podmínky možnosti ubytování nepřečtou, tak je to těžké vysvětlit,“ říká starosta, který připomněl, že při porušení dotačních podmínek by město o dotaci mohlo přijít. „A ono to není málo – je to skoro 14 milionů korun,“ doplňuje, že tolik by z obecní pokladny ministerstvu vracet rozhodně nechtěl. „Musíme plnit to, co nám ukládá zákon a co umožňují podmínky programu. A ty v tuto chvíli splňují lidé, kteří mají status uprchlíka. A je jedno jestli to je Afghánec, Ukrajinec nebo třeba Švéd.“
Jak dále Koleta ujistil, tak Ukrajinci byty na úkor místních nezískají. Ale pokud takové potřebné lidi nemáme, tak logicky byty využijí ti, kteří na ně mají nárok. Ale kdo to nechce pochopit, tak to nepřijme,“ přirovnává starosta marné vysvětlování snaze přesvědčit fanouška Sparty, že ta pražská Slavia zase není až tak špatná. „Ani mě to nebaví vysvětlovat a přesvědčovat, když to ti lidé zatvrzele odmítají a vedou si svou.“
Slavnostní prohlídka zrekonstruovaného domu je naplánovaná na 28. dubna odpoledne. Ne všechny byty (1+1 od velikosti 37 metrů čtverečných po 2+kk o ploše 66 m čtverečných) budou obsazeny uprchlíky z Ukrajiny. „„Budeme tam mít třeba paní se dvěma dětmi, které umřel manžel. Právě po podobné případy jsou tyto byty určeny. Kdyby tu ale Ukrajinci nebyli, tak máme problém všech deset bytů v souladu s přísnými podmínkami vůbec obsadit,“ říká starosta, že podle nastavených parametrů by v tomto programu na sociální bydlení dosáhla jen velmi malá skupina lidí. „Ti co nás kritizují, by si měli přečíst podmínky dotačního programu, a pak nadávat. Když někdo splňuje podmínky, tak si může přijít požádat. Nikdo takový tu nebyl. Sami se vyhledáváme. Navíc to musí být lidé, kteří nesmějí mít vlastní bydlení, nesmí nic vlastnit a nesmí mít ani nájemní smlouvu,“ dodává starosta Koleta.
