Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nový uličník prozradí, kde bydlelo nejznámější žďárské strašidlo

Žďár nad Sázavou – Oblíbená publikace Žďárský uličník, popisující jednotlivé ulice Žďáru nad Sázavou, se dočkala pokračování. Po Městě Žďáru zmapoval historik Miloslav Lopaur za přispění dalších pomocníků i Zámek Žďár. Svou nepřehlédnutelnou roli „hraje“ v nové publikaci i legendární místní strašidlo – vrchní Jan Alois Ulrich.

25.11.2017
SDÍLEJ:

Publikace, která je dílem několika autorů, přináší mnohá nová odhalení.Foto: Deník / Zelená Křížová Helena

„Snažili jsme se pro širší čtenářskou obec zpřístupnit nové informace a objevy historiků z posledních let. Přece jenom od vydání velkých dějin Žďáru nad Sázavou uplynulo již několik desetiletí. Stěžejními kapitolami jsou stručný vývoj obce Zámek Žďár, dějiny kláštera, konventní budovy, prelatura, hostinský dům, konventní kostel a další budovy v areálu zámku, jako třeba kostel svaté Markéty. Dále popisujeme život řeholníků a jejich tvorbu a vývoj zámku po zrušení kláštera, což je poprvé uceleněji a podrobněji zpracované téma z dějin města,“ představil obsah nové publikace Miloslav Lopaur.

Kniha je tentokrát dílem více autorů. Kromě již zmíněného historika se na ní podíleli i další odborníci – Jana Fuksová, Stanislav Mikule a Silvie Jagošová. „Bylo to hodně náročné a také jsme šli do větší hloubky. Proto jsem potřeboval pomoc spoluautorů,“ vysvětlil Miloslav Lopaur.

Publikace přináší mnohá nová odhalení. Například zjištění, že letní prelatura nebyla nikdy sídlem opata, ačkoliv by tomu název budovy odpovídal. „Bylo to spíš místo, kde pracovali a stravovali se řeholníci. Podle dobových pramenů se budova nazývala letní sál. A na konci 18. století se vyskytuje označení nová konventní letní budova. A podle dřívějších poznatků historiků to měla být letní prelatura, tedy letní sídlo pro opata,“ prozradil Miloslav Lopaur.

V souvislosti s letní prelaturou překvapila autory publikace i zmínka o vodovodních kohoutcích. „Domníváme se, že to místo mohlo sloužit jako lázeň. Řeholníci mívali lázeň minimálně od 17. století,“ podotkl Miloslav Lopaur.

Mnohé zajímavé objevy souvisely s klášterními školami. To se týkalo především akademie a semináře. „V budově semináře dnes sídlí mateřská školka,“ poznamenal Miloslav Lopaur.

V areálu kláštera bylo také gymnázium, a to až do roku 1780. „Mělo minimálně šest ročníků. Bohužel nevíme, jak bylo financováno, ale zato známe jména některých studentů, i když neznáme jejich přesný počet. Přicházeli do Žďáru až z Rakouska,“ doplnil historik.

Po zrušení kláštera v roce 1784 se tamní obyvatelstvo trochu pozměnilo. Jeho velkou část tvořili úředníci. Mezi nimi i správce žďárského panství Jan Alois Ulrich. „Vypátrali jsme, kde přesně tento legendární vrchní bydlel, jak velký měl byt a kde úřadoval. Málokdo ví, že dnešní rokokový sál byl dříve kanceláří vrchního. Takže lidé doposud mohou vstoupit do míst, kde kdysi úřadoval člověk, který se po své smrti stal nejznámějším žďárským strašidlem,“ usmál se Miloslav Lopaur.

Místo, které nahánělo největší strach

Kniha mimo jiné popisuje také místo, které v časech minulých nahánělo největší strach. Žďárské vězení mělo ovšem pramálo společného s ledovými kobkami. „Bylo vytápěné a byly v něm i záchody. V době helvétsko-frajmaurského spiknutí v roce 1797 se Žďár stal místem vyšetřování této kauzy. Vyslýchali tam šestnáct uprchlých rekrutů. Bylo to právě v době vrchního Ulricha,“ uvedl historik.

V nové publikaci lze najít i medailonky mnoha významných osobností, které v zámeckém areálu žily. Vedle umělců z doby opata Václava Vejmluvy to jsou například úspěšný sklář František Ignác Hafenbrädl ze začátku 19. století, spisovatel a národní obrozenec František Turinský nebo podnikatel a vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil.

Sepsání Žďárského uličníku II trvalo více než dva roky. Je v něm popsán celý zámecký areál od nejstarších dob do roku 1948. „Lidé v něm naleznou i informace o hasičích či o rybářích, dějiny mlýna, pivovaru, zajímavosti týkající se mnišské krypty, světských osob pohřbených v kostelech konventním a svaté Markéty a podobně,“ prozradil další podrobnosti z bohatého obsahu nové publikace jeden z jejích autorů.

Kniha, kterou lze sehnat ve všech žďárských knihkupectvích i muzeích za cenu 349 korun, bude mít ještě pokračování. „Mělo by vyjít v příštím roce. Budou v něm popsány ulice a významné objekty obce Zámek Žďár, dále samoty a stručný seznam majitelů a některých nájemců. Ze zajímavých objektů to budou například továrny, jako byly sirkárna, továrna na kovové zboží Jaro J. Rousek nebo F. Špilar. Popsán bude i Nový a Starý dvůr, Vápenice, úzkorozchodná lesní dráha a nebude samozřejmě chybět ani Zelená hora. Poprvé se čtenáři dozvědí, jak to vypadalo v obci od nejstarších dob po rok 1948. U památek, jako je Dolní hřbitov zvaný často jako krchůvek, nebude popsána jenom jejich umělecká stránka, ale hlavně účel, k jakému sloužily. A prozradíme také, kdo byl pohřben na Dolním hřbitově nebo pod Zelenou horou,“ popsal historik.

Autor: Helena Zelená Křížová

25.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ester Ledecká je překvapivá vítězka Super-G
3 20

Sportovci tleskají Ledecké. Američanka chce znát její DNA

Marek Sikora v dresu Havířova v přerovské Meo Aréně
46

Sikorovi bylo zranění Jágra líto, s omluvou váhá

OBRAZEM: Ester Ledecká už má zlatou medaili na krku. Byla nervózní

Zlatá olympijská medaile už visí na krku Ester Ledecké, která svým triumfem ve sjezdu Super G šokovala celý lyžařský svět. "Byla jsem trochu nervózní. Je to poprvé, tak si to můžu dovolit. Příště to snad bude lepší," smála se po slavnostním ceremoniálu.

Exekutoři dražili zabavenou škodovku ze 70. let. Cena způsobila poprask

V pátek se v Čekyni uskutečnila dražba movitých věcí, kterou každý měsíc pořádá Exekutorský úřad Lukáše Jíchy. Páteční dražba byla ale unikátní v tom, že se na seznamu dražených věcí objevil modrý historický veterán „čtyřdvéřák“ Škoda 110 L z československé automobilky Automobilové závody.

Slováci nezopakovali výborný hokej s Rusy, po prohře se Slovinci jsou poslední

Ve skupině B olympijského hokejové turnaje je o všem jasno. Po výhře 4:0 nad Američany postupují přímo do čtvrtfinále hráči ruského výběru, Slováci jsou po prohře 2:3 po nájezdech se Slovinci poslední.

Unikátní foto: V Mostě létá orel mořský, kriticky ohrožený druh

Tento úžasný snímek mění pohled na Mostecko. Pro nádherného dravce je liduprázdná krajina mezi Mostem a Litvínovem zimní divočinou s dostatkem potravy, ryb a vodních ptáků.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT