„Betlém se stavěl odjakživa u dědy. Takže jsem k tomu přičichnul už odmala, dá se říct, že se betlémářství věnuji přes sedmdesát let. Když děda zemřel, betlém dostal strýc. Já jsem si pořídil betlém od sousedů. Ti betlém rozdělili na tři díly, jeden zůstal v Třešti, dva šly do Prahy,“ začíná své vyprávění jeden z nejstarších a nejznámějších třešťských betlémářů.


Sám se časem naučil vyřezávat. První figurky má dodnes schované. Ale na vystavování to prý vůbec není. Za těch dalších padesát let ušel velký kus cesty. Jeho tvorba se pozná podle charakteristických dobráckých obličejů. Jak sám říká, každý si musí vyřezávání zkusit, a teprve pak zjistí, jestli mu to půjde, nebo ne.

Zachování rodinné tradice

Mnoho lidí vytváří krásné figurky, ale ne každý například zvládne udělat plastickou tvář odpovídající aspoň trochu skutečnosti. To si ostatně vyzkoušela například i Bukvajova manželka, která se vyřezávání začala věnovat ve svých 65 letech a jejich betlém obohatila o celou řadu výjevů.

„Bohužel ze zdravotních důvodů toho musela letos nechat. V rodině řeže taky můj dvacetiletý vnuk. Studuje vysokou školou, nemá na to tolik času, ale vypadá to, že díky němu zůstane tradice v rodině zachována,“ vysvětluje Bukvaj.


Betlém zabírá celou plochu garáže, najdete v něm přes tři sta lidí a kolem šesti stovek zvířat. Nesmí chybět ani typické místní postavičky, které nějakým způsobem vybočovaly z řady a všichni je znají, jako je Božka, bratři Krčové nebo Jarda Vrátil. Bez těch se v Třešti neobejde žádný betlém.

Figurky od třiceti autorů

K vidění jsou nejrůznější figurky od třiceti autorů. Od těch nejstarších řezbářů, kteří ve městě betlémářství zakládali, až po ty současné, například účastníky Dřevořezání. Akce, kde se každý rok v červenci sjíždějí lidé ze všech koutů republiky a jejich dílka putují do velkého betlému v expozici ve Schumpeterově domě.

Člověk má pocit, že ani nezvládne celý betlém prohlédnout, v každém koutu se ukrývá nějaký zajímavý motiv z venkovského života, z lesa nebo z pohádek. Na těch si dává Jan Bukvaj hodně záležet. Děda v kadibudce, houbař, kluci na hruškách, zabijačka, muzikanti, kocour Mikeš i Vydrýsek z Večerníčku, to vše se tam najde. Některé náměty připomínají romantické obrázky od Josefa Lady.

Betlém jako odraz svého majitele

„Snažím se, aby každý rok přibyla jedna figurka, ale už je tady toho opravdu hodně. Navíc dělám betlémy a figurky pro zájemce z celé republiky,“ dodává stále aktivní řezbář.

O Bukvajově betlému stoprocentně platí, že je odrazem svého majitele. Lidé obdivují divokou vysokohorskou krajinu i kameny z hor. „Hodně jsme času trávili na výšlapech. Co se nám kde líbilo, to jsme přidali do našeho betléma. Máme tu i kameny a další vzpomínky na naše cestování,“ uzavírá Bukvaj.