Českobratrská církev evangelická vypověděla Jimramovu smlouvu o výpůjčce s tím, že dílo bude po uplynutí šestiměsíční výpovědní lhůty na přibližně deset let odvezeno do Západočeského muzea v Plzni. „Výpovědní lhůta začala běžet v září, takže dioráma by mělo u nás být minimálně do konce února. Kdy přesně ho ale odvezou, zatím nevíme,“ uvedl starosta Jimramova Josef Homolka.

Vedení Jimramova z tohoto důvodu oslovilo výtvarníky, aby zpracovali novou expozici související s knihou Broučci, kterou napsal jimramovský rodák - spisovatel a duchovní Jan Karafiát (1846 – 1929). „Oslovili jsme ohledně nové expozice dva výtvarníky a aktuálně čekáme na jejich návrhy. Síň rodáků bez Broučků nezůstane, pořídíme si svoje, jimramovské,“ sdělil starosta k muzejní expozici související s Karafiátovou knihou.

Po celém světě Karafiátovy Broučky proslavilo hlavně Trnkovo dioráma, které plzeňský rodák vytvořil původně pro světovou výstavu v New Yorku v roce 1939, kde ale nakonec kvůli vyhlášení protektorátu česká expozice otevřena nebyla. Později toto dílo reprezentovalo republiku na výstavě Expo v Bruselu v roce 1958. Po bruselské výstavě bylo dioráma uloženo v pražském depozitáři Evangelického muzea, v průběhu dalších let se dostalo až do jimramovského evangelického kostela a poté jej církev zapůjčila do tamní Síně rodáků.

V roce 2004 byla část Trnkova výtvoru, konkrétně výjevy Verunkova svatba a Pěvecký sbor, zapůjčena na výstavu o Jiřím Trnkovi do Japonska. Když se pak v roce 2012 slavilo v Plzni sté výročí narození tohoto výtvarníka, dioráma tam bylo vystaveno a také kompletně zrestaurováno, než se zase vrátilo do Jimramova.