Někteří majitelé lesů vycházejí vstříc značkařům obnovujícím značení více, jiní méně. „Turistické značení zachycené v mapách je nutné zachovat. Spolupracujeme s Klubem českých turistů. Jejich členové označují místo vytěženého stromu jiný nejbližší strom, ale také pařez nebo velký kámen, případně odpočívadlo,“ vysvětlil postoj Lesů České republiky generální ředitel firmy Josef Vojáček.

Nejhorší situace na Vysočině je na Třebíčsku, pozadu ve smutné bilanci nezůstávají ani další okresy. Přitom právě Vysočina má turistům co nabídnout. Ušetřeny zatím zůstávají pouze vrcholové partie Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, i když skeptici tvrdí, že i to je jen otázkou času.

Přestože turistická sezona ještě pořádně nezačala, skalní nadšenci si nenechají ujít jedinou příležitost vyrazit do přírody a objevovat stále nové zážitky a krásná místa. „Chodím při každé příležitosti, hodně často. V posledních pár letech se ale turistické trasy velice mění. Například okolo Aueršperku u Bystřice nad Pernštejnem je to hodně vykácené a značení tam na několika místech zmizelo. Pokud to tam někdo nezná, nebo jde za šera, jen velmi těžko hledá cestu, také jsem tam bloudila,“ postěžovala si Lenka Sobotková ze Žďáru nad Sázavou. „A podobná situace je i v okolí Netína, je to tam samá paseka,“ dodala.

Značkařská velmoc

V celé České republice je okolo třiačtyřiceti tisíc kilometrů značených turistických tras, čímž se řadíme mezi země s nejhustší značenou sítí. Česko tak patří mezi značkařské velmoci. Aby tomu tak bylo i v budoucnu, vyrážení pravidelně do terénu značkaři, kteří chybějící červené, modré, žluté a zelené vodorovné proužky kombinované s bílou doplňují. Tak, aby se skutečnost shodovala s mapovou podobou. Mnohdy je ale poněkud složité doplnit turistické značení, zvláště tam, kde stromy padly za oběť motorovým pilám.

„Pokud nezůstane na místě žádný vhodný strom ani jiný objekt, umístíme na významných křižovatkách značkařský kolík s plechovými šipkami, které označují směr trasy. Někdy je možné zachovat alespoň dvou až třímetrový pahýl stromu se značkami,“ vysvětlil zavedený postup předseda Rady značkařů Klubu českých turistů Pavel Přílepek.

Kromě turistického značení mizí spolu s napadenými stromy i rozcestníky, cyklistické a lyžařské značky nebo tabulky terénní záchranné služby informující o lince pomoci pro případ, že se turistům v přírodě stane úraz.

První české trasy byly vyznačeny okolo roku 1884. Sami členové Klubu českých turistů se značením turistických tras začali v roce 1889. Značení pro lyžaře a cyklisty je pravidelně prováděno od roku 1997.