Právě dotace pomáhá financovat mzdu lidí na VPP na půl roku a má pomoci nezaměstnaným zvyknout si na pravidelný pracovní režim. Nelze ji vyplácet opakovaně na stejného pracovníka. Možné to je až po uplynutí určité lhůty. Uchazeči zároveň musí splnit určité podmínky.

Například na Severní Terase loni dostali dotaci na zhruba 55 pracovníků, dnes na zhruba polovinu. Podle úřednice Lenky Krojidlové by na úřadě uvítali právě možnost zaměstnat osvědčené „dříče“ opakovaně. „Dotaci dostaneme jen na toho, kdo je rok v evidenci uchazečů o zaměstnání, na matky samoživitelky či absolventy bez praxe. Ti, co k nám přijdou, kolikrát neumějí číst, psát, počítat. Jsou to narkomané a alkoholici. Výběr je těžký. Dřív stačily nejprve tři měsíce a pak šest na to, aby nám opakovaně někoho dotovali. Vracelo se ze sta procent tak 75, dnes nikdo,“ popsala.

Obvod měl problém i s invalidní ženou, která přišla o ruku, ale přesto chce pracovat. „I u té se nám v únoru úřad zadrhl. Když jsem jim popsala situaci, odpověděli mi, že nevěděli o jejím postižení. Má invaliditu 3. stupně, dochází na pracovní úřad a její úřednice neví, že nemá ruku? To je dost smutné,“ povzdechla si Krojidlová.

To, že je dnes problém sehnat spolehlivé pracovníky na VPP, potvrzuje i starosta Severní Terasy Jaroslav Šimanovský. „Dají se využít jen na sběr odpadků. Problém není ani tak v úřadu práce jako v ministerstvu.“ řekl.

„Ministerstvo sice má nějaké projekty, ale lidi, o které bychom měli zájem, na ně prostě nedosáhnou, protože nevyhovují podmínkám. Jsou nastavené tak, aby dlouhodobě nezaměstnané naučili pracovat, ale ti se k nám stejně po uplynutí lhůty vrací,“ poznamenal.

Problému si všímají i obyvatelé města

Nedostatek „vépépáků“ ostatně zaznamenali i obyvatelé města. „Dřív k nám vždycky někdo přišel a vyškubal trávu ze silnice nebo uklidil chodníky a podobně. Dneska, když někdo přijde, tak skoro nic neudělá a maximálně se zašívá někde ve stínu s cigaretou. Škoda peněz na takové pracanty,“ rozčílil se například senior Jiří Dvořáček ze Střekova.

Podle ředitele ústeckého úřadu práce Radima Gabriela není problém ani tak v dotování, jako v lidech. „Není jich dostatek. Já chápu, že městské úřady by raději získaly dotaci na někoho, koho si zacvičily a mají s ním mnohaleté dobré zkušenosti, ale to není možné. Dotace má být aktivizační nástroj, tak je to v zákoně. Chceme, aby tito lidé šli nejprve na trh práce a hledali zaměstnání,“ vysvětlil Gabriel.

Dotace se tak týkají zejména lidí nad padesát let, kterým se špatně hledá zaměstnání, handicapovaných, matek s malými dětmi a podobně. „Stát dává do systému zaměstnanosti tím víc peněz, čím vyšší nezaměstnanost je. Pokud naopak klesá, jako v současnosti, tak logicky přísun financí omezuje,“ popsal Gabriel.